Recenze na knihu
To byl náš dům Marcus Kliewer

Tohle mě neskutečně bavilo již od první stránky! Hned jsem se začetla a mě zajímalo víc a víc, co bude dál a kam to bude směřovat. Jsem ráda, že jsem na nic nečekala a do knihy se hned pustila. Od půlky knihy, už jsem tušila, kde bude asi problém a jak to bude a bylo to tak, ale vůbec mi to nevadilo. Pár věcí, tam nebylo ani moc logických třeba příběh od Heather, jsem nějak nepochopila (chápala jsem, ale ještě víc se to domotalo). Strašně jsem si oblíbila Charlie i když se tam spíš víc o ní mluvilo, než by tam sama vystupovala. Ale když už tam byla, byla fakt parádní povaha. U knihy jsem se často strašně i bála, což mě překvapilo a číst za tmy jsem to nedokázala, hned jsem si musela rozsvítit. Těším se moc na film na Netflixu, moc mě zajímá, jak to bude zfilmované.

Napínavý psychologický thriller. Hlavní postavy, Charlie a Eve, se nastěhují do nového domu, kde žijí jen krátce. Jejich klid však naruší rodina, která tvrdí, že v domě kdysi bydlela. Autor mistrně pracuje s atmosférou – prostředí domu působí temně, stísněně a postupně vyvolává pocit, že „něco není v pořádku“. Příběh propojuje psychologické napětí s hororovými prvky. Nejedná se o laciné strašení, ale spíše o otázky: komu věřit, kde leží hranice mezi realitou a manipulací a jak minulost dokáže ovlivnit přítomnost. Temná, napínavá, neodolatelná. Kniha vás vtáhne do uzavřeného světa plného tajemství a pomalu narůstající paranoie. Některé děje zůstávají nevysvětlené, ale právě to příběhu dodává napětí a nečekanou hloubku. Ideální volba pro všechny, kdo milují mrazivé a atmosférické čtení.

Tady trochu obálka a anotace klame tělem. Vypadá to jak klasický psychothriller, možná s nějakou tou home invasion zápletkou, ale jestli do toho někdo s touhle představou půjde, tak chápu, že bude zklamaný. To byl náš dům je takový milostný dopis těm strašidelným historkám na Redditu, paranormálním fenoménům, o kterých se točí videa na YT, takovým těm tématům, u kterých když začnete, tak je to nezadržitelný pád dolů do "rabbit hole". Spánkové paralýzy, noční děsy, dvojníci/náhradníci, alternativní reality atd., přesně tenhle styl. Tohle byla lahůdka, aspoň pro mě tedy. Jakmile jsem začala číst, nedalo se odtrhnout. Některé scény byly fakt znepokojivé a číst to o půlnoci v ložnici, která se utápí ve tmě, rozhodně podtrhlo atmosféru. A vůbec nevadí, že se Eve sama představuje jako nevěrohodná vypravěčka, i tak to má napětí a neskutečný spád, kdy potřebuju vědět, co bude dál. Jediná výhrada za mě je, že autor se tam toho snažil nacpat fakt moc, některé prvky už byly navíc, aniž by se k nim vrátil (a vytvářely slepá místa a otázky), a to bylo škoda, klidně si je mohl pošetřit na jiný příběh. Jinak jsem fakt spokojená a je mi jasné, že tohle bude kniha, která nesedne úplně každému.

Tohle čtení bylo opravdu něco. Napínavé, zapeklité, nahánělo mi to strach, ale nutilo pořád číst. Četla jsem 3 noci po sobě a pak jsem se bála :D ale teda na konci mi chybělo vysvětlení/uzavření příběhu. Jsem zvědavá jaké to bude zfilmované. Jen z toho konce jsem trochu zmatená a nevím co si myslet.

Kniha byla velice zajímavá, ale rozhodně se dalo z toho příběhu vytřískat ještě více, chvilkami byly zvraty až moc složité na vyznání. Na to ze je to autorova prvotina tak doporučuji .

Přibližně do půlky určitě musím pochválit nepříjemnou a tísnivou atmosféru knížky. Kord, když se čte po večerech! Zároveň jsem naprosto zbožňovala drobečky v podobě schovaných šifer a morseovky, které se ukrývaly v mezikapitolách a já věřila, že mi pomůžou záhadu starého domu vyřešit. Akorát, že vůbec! V druhé polovině příběh ztratí šťávu a logiku. Nesnáším, když příběhy zůstanou tak strašně moc otevřené, jako by chybělo alespoň 100 stran příběhu. Nezískáte vůbec žádnou odpověď na otázky, které v průběhu čtení vyvstaly, vyluštěné šifry a morseovky vám jsou úplně k ničemu, a vy nebudete tušit, na čem jste. Záměr autora? Možná… Za mě velký potenciál a velké zklamání. Seriálovou adaptaci si možná pustím, Netflix tyhle strašidelné věci umí a třeba tomu dá i smysluplnější konec.

Wow! Perfektní Přečteno za jeden den, opravdu nešlo přestat napínavé, příběh rychle plyne a krásně se čte. Jen jsem čekala romantičtější konec

Představte si, že žijete na samotě ve starém a na renovaci zralém domě. Jednoho dne, kdy jste sama doma, u vás zazvoní manželský pár se třemi dětmi. Otec rodiny v tomto domě jako malý bydlel a rád by ho své rodině ukázal. Po souhře podivných okolností rodina neodchází a v domě se začnou dít nevysvětlitelné události… Neměla ta vitráž jiný vzor? Opravdu to, co se krčilo v koutě, byla lidská postava? Z hlavní hrdinky Eve postupem příběhu čišel strach a zoufalství, protože sama měla pocit, že je na hranici šílenství, že to, co se děje, přece nemůže být reálné. Její přítelkyně Charlie se také začíná chovat podivně. Co když už to taky taky není ona? Vy, jako čtenář, tápete, nevíte, co dále od příběhu čekat, co je realita a co ne. Můžeme vůbec věřit hlavní hrdince? A když už si myslíte, že víte, o co jde, stačí malý dodatek či poznámka, které následují po kapitole a opět jste na začátku. Konec příběhu byl opravdu nečekaný, zvláště poslední krátká kapitola s vláknem na Redditu, která mi naprosto změnila pohled na celý příběh. Je mi jasné, že To byl náš dům nesedne každému, ale za mě knihu musím doporučit, i když podle některých recenzí jdu opět proti proudu. Po dlouhé době to byl knižní kousek, který jsem nedokázala odložit a dočetla ho hodinu po půlnoci. Tolik zvratů, tolik otázek, zajímavá zápletka, propletence událostí… To vše mi přišlo skutečně výborné a originální. Někteří nadávají na konec, na to, že příběh nechápou, ale myslí, že příjmení rodiny vetřelců jistě mnohé napoví. To byl náš dům určitě potěší milovníky thrillerů a příběhů s nečekanými zvraty.