Recenze na knihu
Astrid Lindgrenová Susanne Lieder

Letos má první biografická kniha a hned taková pecka! Slova Astrid: „Já mám ráda skoro všechny příběhy, pokud jsou dobré.“ „A co vlastně dělá příběh dobrým?“ Příběh je dobrý tehdy, když se na těch správných místech rozesměju nebo rozpláču. A když se snadno nechám unést tím, co jeho postavy prožívají. Takhle to mám i já – musí mě příběh chytit a nepustit a já jsem pak spokojená a užívám si každou stránku. Tady se to autorce povedlo na výbornou. Moc jsem si celý životní příběh Astrid užila. Astrid Lingrenová a její Děti z Bullerbynu pro mě znamená dětství - sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse se mnou trávili nejedny prázdniny. Pipi dlouhou punčochu jsem bohužel nečetla, nevím jak se mi to stalo, že mě minula. Ale viděla jsem filmovou verzi. Po přečtení tohoto životopisu, ale vím, že to určitě brzo napravím. Moc se těším až si přečtu, příběh který to vše odstartoval. Krásné to bylo, přečteno na jeden zátah. Moc moc doporučuji.

Kdo by neznal Děti z Bullerbynu, Pipi Dlouhou punčochu, Ronju, dceru loupežníka? Knihy, které nás provází celým životem. Ale kdo jim vdechl život a jaká ve skutečnosti byla Astrid Lindgrenová? Odpověď nám přináší tato kniha a dozvíme se rozhodně spoustu nového. Zbeletrizované životopisné knihy, obzvláště pak „béžovky“ od Metafory, jsou mým oblíbeným žánrem a poslední dobou je pravidelně vyhledávám. Rozhodně se po nich podívejte a neměla by vám uniknout ani tato novinka o skvělé paní spisovatelce. V tomto životopisném románu nás jeho autorka, Susanne Lieder, zavede do období od roku 1929 do roku 1958. Je to ta část Astridina života, která ji dovedla k tomu, stát se spisovatelskou. Dozvíme se tak, co jí donutilo začít psát a kde brala všechny nápady na její úžasné dětské knihy. Poznáme její rodinu, život na vesnici i ve městě. Je tu ukázáno období druhé světové války, i když Švédsko zůstalo neutrální zemí, nebyla tato doba jednoduchá pro nikoho. Na druhou stranu tu však máme ukázány krásy přírody, kam i Astrid ráda utíkala za klidem, i když rušný Stockholm pro ni byl také oblíbeným místem. Jelikož hodně cestovala, podíváme se i do Německa, kde obliba jejích knížek prudce rostla. Kniha je velmi dobře napsaná, četla se úplně sama. Astrid mi byla sympatická, její hravost byla i ze stránek knížky velice nakažlivá. Při čtení jsem se však nemohla zbavit pocitu, že příběh jen klouže po povrchu a jde málo do hloubky a dost myšlenek se opakovalo. Avšak ani to mi nezabránilo, že jsem si Astrid zamilovala a chtěla se dozvědět víc. Moc se mi líbil doslov, kde nám autorka vysvětluje, proč si vybrala právě toto období a ve zkratce popsala i co bylo dál. Kniha mě navíc navnadila, abych si dohledala ještě nějaké fotografie a další informace o Astrid a zřejmě se podívám i po nějaké komplexní životopisné knize, která nám ukáže život Astrid Lindgrenové od narození až do její smrti. Schválně, dokážete vyjmenovat všechny dětské hlavní hrdiny knihy Děti z Bullerbynu?