Recenze na knihu
Tady Richard McGuire

Co bychom viděli, kdyby bylo možné do rohu obývacího pokoje rodinného domu kdesi v USA umístit kameru, která by zachycovala dávnou minulost, přítomnost i budoucnost? Jaké události, malé i velké, rozměru rodinného i vesmírného, prošly právě a jedině tímto místem? Odpověď nabízí grafický román Tady o rozsahu 300 stran, v originále vydaný v roce 2015. Jeho autor R. McGuire (nar. 1957) v něm rozpracoval původně pouze šestistránkovou verzi svého geniálního nápadu, která světlo světa spatřila v roce 1989. A již ta amerického malíře, ilustrátora, sochaře a hudebníka v jedné osobě zařadila mezi důležité osobnosti komiksového média. Výrazně totiž prohloubil a kondenzoval časovou rovinu obrazu. Důležitou inspirací pro zásadní rozpracování nápadu mu v 90. letech 20. století byl i vznik počítačových Windows, díky nimž si McGuire uvědomil dalekosáhlé možnosti překrývání časových rovin v jednom obrazovém okně. Román Tady vždy na jedné dvoustraně knihy nabízí pohled na jednu, nebo – a to většinou – na více časových rovin odehrávajících se na stejném místě. Vidíme tak obývací pokoj, v němž si v roce 1993 hraje skupina dětí, v jedné jeho části je ale “okno” do roku 1998, kde starší manželský pár vzpomíná na své mládí, a ještě jinde se třeba odehrává příběh zamilovaného Indiánského páru v roce 1609. Tímto způsobem McGuire čtenáře provádí od prehistorie planety Země až do daleké budoucnosti a zmnožujícím se překrýváním mikropříběhů klade filosofické otázky o plynutí času i smyslu lidské existence.