Recenze na knihu
Nedokonalá bouře Muriel Barberyová

Když předčasně zemře spisovatel Thomas, sejde se jeho rodina i přátelé. Dorazí i Margaux, která se všemi na pět let zpřetrhala vazby. Během rozhovorů a vzpomínek sledujeme, jaký byl jejich život, kde se setkali, co kde prožili a proč se někteří rozhodli raději odejít. Muriel Barbery mám moc ráda. Její knihy Růže sama a Nesčetně hvězd byly v mých TOP 10, proto jsem se na její novou knihu opravdu moc těšila. Nedokonalá bouře se však bohužel mezi ty nejlepší nedostane. Toto je kniha, na kterou potřebujete klid a čas. Je to trošku náročnější čtení. Je tu dost jmen, chybí tu uvozovky v přímé řeči a celkově, než se začtete, může vám to připadat lehce zmatené a nepřehledné. Autorka je profesorkou filozofie a myslím, že na tomto textu je to opravdu hodně znát. Miluji, jak autorka dokáže vyjádřit a popsat některé myšlenky a postřehy. Je to napsáno tak kouzelně, při čtení mě tyto věty dokážou vždy úplně pohladit a moc si je užívám. Navíc je tu spousta pasáží, které donutí čtenáře zamyslet se nad životem. Musím se přiznat, že jsem si knihu neužila tak, jak bych mohla. Největší problém byl asi zmatek v postavách. Možná by stálo za to si je vypsat. Po chvíli jsem se opravdu ztrácela v tom, kdo je kdo a ke komu kdo patří. I když byl konec překvapivý, nedokázala jsem ho úplně ocenit. Myslím si, že mi muselo v textu něco uniknout, protože jsem to celé vlastně úplně nepobrala. Moc mě to mrzí, že nemohu dát autorce plný počet hvězd, tak třeba příště…