Recenze na knihu
Glow of the Everflame Penn Coleová

Druhý díl ságy od Penn Cole. Mě teda knihy velice zaujaly. I když jsem měla občas nutkání hlavní hrdinku flaknout. Každopádně konec knihy mě teda napěnil. Co dodat, svět bohů, polobohů, spřízněných a smrtelníků má konečně na trůnu spravedlivou královnu. I když ztratila téměř vše, našla a přijala se a její moc nemá obdoby. To však neznamená, že nemůže padnout. Má víc nepřátel, než kdokoliv jiný a i když nechce využít moc pro vyvolání strachu, nakonec ji nic jiného nezbyde. Dokud se nestřetne se smrtí v tváří tvář s její vlastní krví. Bože, princi, máš s ní tedy pekelnou trpělivost a ten její smrtelný vocas? Toho jsem prokoukla hned. A Miluju Sorae, ta je prostě boží Dejte mi třetí díl a to hned

Diem a Luthera jsem si zamilovala v prvním díle a proto jsem moc ráda, že jsem si mohla přečíst pokračování jejich příběhu. Pokud máte o Dědicích předsudky, v Záři Věčného Planeme je lehce ztratíte. Diem se ocitá v šíleně nebezpečné situaci, na hlavě má korunu Lumosu a jde jí o život víc než kdy dřív. Naštěstí vedle sebe má Luthera, který by pro ni zabil i bohy. Doslova. Tihle dva Vás budou hodně bavit. Diem si v paláci musí získat Dědice, spřátelit se se Soare (miluju ji) a neprozradit své zasnoubení. Role nové královny se zhostila přímo skvostně a já ji za to vážně obdivuju. Navíc jí jde chránit jak smrtelné tak i nesmrtelné které si značně oblíbila. Jízda plná magie, intrik, politikaření a bohužel i smrti. Přes ovládání magie až do arény plné vyzyvatelů. Diem i tak dbá na blaho svého bratra a snaží se najít matku. Mezi ní a Lutherem to jiskří jak spadlé vedení. Všechny ty pohledy a řeči, jen jsme čekala, kdy s spolu skočí v posteli. Moc se mi líbí jak se Diem vlastně moc nezměnila a pořád jí záleží na ostatních. Pokud přežije výzvu, dozví se co se děje na tajemném ostrově s omezeným přístupem? Kdo se tam vlastně ukrývá? Miluji Diem a Luthera ještě více? Ano! Diem je po celý příběh úžasná. Tolik změn které ji potkaly a stejně je tak silná. Plesová kapitola kde tančí s Lutherem je wow! Divím se, že z knihy v této části nelítaly ohňostroje. Uhm, kde prosím můžu dostat svého Luthera?

Když jsem otevřela druhý díl série Prokletí Spřízněných, čekala jsem pokračování příběhu, který už znám. Místo toho jsem se ocitla uprostřed víru – dynamického a všestranného světa, kde každá stránka přináší nové objevy. Penn Cole se nebála rozvinout to, co první díl jen naznačil, a vytvořila příběh, který není pouhou romancí, ale dlouhou, promyšlenou jízdou plnou dramatických zvratů a hluboké psychologické hloubky. Diem, hlavní hrdinka, je fascinujícím protikladem své síly i zranitelnosti. Autorka ji nekreslí jako běžnou hrdinku, která se vzdává strachu. Naopak její vnitřní boj, vztek a zranění, která v sobě nosí, jsou s každou stránkou hmatatelné. Vedeni přímo jejím vědomím jsme ponořeni do jejích pochybností a postupné proměny. Není to cesta od bodu A k bodu B, ale klikatá, bolestivá a někdy i hřejivá pouť k sebepřijetí. Příběh věnuje dostatek prostoru vrstevnatému světu, který autorka vytvořila. Vztah mezi Diem a princem Lutherem není jen typickou romantikou mezi nepřáteli – je to pomalá, napěťová evoluce plná skrytých pohledů, nejasných slov a nevyslovených pocitů, které působí svěže a autenticky. Ukazuje, jak si i ti nejtvrdší lidé mohou rozumět a nalézt v sobě něco většího než jen závist. Role královny je v jejich příběhu často skryta za vrstvami intrik a politiky, a přesto je stále přítomná. Obzvlášť oceňuji, jak autorka zapojuje ostatní Dědice. Nejde jen o monolitní zlo, jak bychom od fantasy čekali, ale o nuancované pojetí dobra a zla, kde se hranice mezi nimi stírají. Každá rodová audience, tajné schůzky i ples odhalují další vrstvy příběhu, které čtenáře nutí přehodnotit předsudky. Autorka postupně vtahuje čtenáře do pochybností stejně jako hlavní hrdinka: Kdo je skutečným nepřítelem? Kdo je spojencem? Tempo knihy je velmi příjemné – napětí se střídá s oddechovými a emotivními momenty plnými vrstev vztahů. Na žádné stránce se nebudete nudit, přestože je kniha rozsáhlá. Cole píše jasně a svěže, slova nejsou přetížená, ale obsahují poetický nádech, který příběhu dodává hloubku. Mapa světa na začátku není jen líbivým doplňkem – často jsem se k ní vracela, protože PennCole skutečně staví své království na pevných základech geografie a historie. Tato pečlivost světu dává sílu a věrohodnost. Pokud mám zmínit drobnou nevýhodu, je to absence shrnutí prvního dílu, která by novým čtenářům usnadnila vstup do příběhu. Pro čtenáře, kteří znají první knihu, je však okamžité ponoření do děje spíše vítané. Záře Věčného plamene je kniha pro milovníky fantasy plné síly, emocí a promyšlené romantiky. Je to příběh o tom, jak přijmout sebe se všemi slabostmi i světlem, o tom, že hrdiny nejsou pouze ti, kdo zvítězí, ale ti, kdo se rozhodnou čelit svému strachu a bojovat dál. Penn Cole vás zve do epické ságy, kde nic není zadarmo a kde každá stránka má svou cenu. Těším se na další díl, protože toto je fantasy, která zůstane v srdci ještě dlouho po dočtení. Tato recenze vznikla ve spolupráci s nakladatelstvím Jota, kterému děkuji za poskytnutou knihu a možnost sdílet tento krásný příběh. ★★★★★

Po přečtení prvního dílu jsem se s chutí a trochou mrazení pustila do dalšího dílu. Někdy knižní série ztrácí v dalších dílech, tohle ovšem není ten příklad. Ačkoliv se děj přesouvá do paláce a intriky a pletichaření je na každém kroku, celkově je to skvělý příběh. Celou knihu doprovází idea, které se autorka drží a dovádí nás, nebohé čtenáře, až na okraj zoufalství. Knihu jsem si několikrák odložila s tím, že si ji chci šetřit, neboť nevím, co se bude dít, až knihu dočtu. Situace je jasná, netrpělivě vyhlížím další díl.

Záře byla naprosto skvělá! Stejně jako první díl jsem se od ní nemohla odtrhnout – příběh, postavy i atmosféra mě úplně pohltily a celou dobu jsem byla zvědavá, kam se děj vyvine. Epilog? Ten mě úplně dostal – dokonalá tečka, po které chci okamžitě číst dál! Rozhodně 5/5 a těším se na další díl! ✨

Kniha má jen jednu chybu a tou je Diem. Luther nezklamal dával tomu jiskru a vedlejší postavy zrovna tak. Celkově se mi kniha líbila a konec byl šokující. Ale Diem tu nezvládám stejně jako v prvním díle je pro mě záhadou její rozhodování a falešný syndrom spasitelky, obávám se, že k ní si cestu nenajdu a bude mě rozčilovat i v pokračování série.

Bože ano, ano, ano a ještě jednou ANO! Série prokletí spřízněných je skvělá. Druhý díl byl ještě lepší než ten první. Dozvídáme se spoustu věcí a Luther s Diem jsou prostě skvělí a vedlejší postavy zrovna tak. Nemohu se dočkat dalšího dílu, který by měl vyjít na jaře 2026. Dávám bambilion ⭐⭐⭐, protože tahle série si je jednoznačně zaslouží. Miluju to a určitě si to přečtu znovu ♥️

Knihu hodnotim kladne, i kdyz jsem mela chvilemi problem udrzet pozornost pri dlouhem popisovani politiky jednotlivych rodu a mocenske hiearchie. Ale hlavni hrdiny jsem si oblibila a pribeh jako takovy me bavil.

Ona mě tak rozčiluje, ale baví mě to :-)

Děj na mne mírně rozvláčný, dalo by se zkrátit a vydat jako jedna kniha. Přivítala bych osobně více akce, ale hlavní hrdinka mě se svými přešlapy bavila, i když nejsem cílová skupina a nad některými jejími činy jsem jako dospělá jen kroutila hlavou. Ale chybami se jeden učí a já se těším na 3.díl, zda se někam posune. Hodnotím také pozitivně, že se v knize neskáče z naivity mladé hrdinky rovnou do spicy scén plných sexu, jak je tomu poslední dobou u většiny současných knížek pro young adults... Co ještě musím dodat, že POŽITEK V E-KNIZE RUŠILY CHYBY V TEXTU, na každé stránce minimálně jedno slovo s chybějícím písmenkem. Člověk by čekal, že při současných cenách tomu bude věnována odpovícající pečlivost. Ten kdo něco takového pustí k prodeji by se měl stydět!

Dokonalý. Hned po dočtení prvního dílu jsem brala do ruky druhý a ani ten nezklamal. Akce, napětí, emoce, humor, nic tomu nechybělo a nemohla jsem se odtrhnout. Pár stran před koncem mě málem skolil infarkt, ale byla to jízda. A upřímně mi ani nevadí, že jsem do teď nenarazila ani na jednu postelovou scénu

Knihu jsem si zamilovala. Stejně jako autorku. Pěkný a barvitý děj. Nechybí napětí...těším se na další díl.

Druhý díl série Prokletí spřízněných. Stejně jako u prvního dílu mám i tentokrát smíšené pocity. Kniha se nečte špatně, ale zároveň to není úplně příběh, který by mě vtáhl a nepustil. Občas jsem se do čtení musela nutit a nešlo to tak samo, jak bych podle recenzí čekala - ale tisíc lidí, tisíc chutí. Nejvíc se kniha samozřejmě rozjela až na konci, kdy jsem ji četla jedním dechem. Klasika. Série by měla mít čtyři díly a třetí vyšel teď nedávno. Asi se do něj pustím, ale dám si mezi tím něco na „proložení“. Jsem zvědavá, kam se příběh bude vyvíjet, a snad mě to příště vtáhne o něco víc.

Ze začátku mi to přišlo takové nudné a když se diem zuby nehty držela henriho chtěla jsem ji kolikrát problesknout ať se vzpamatuje ale pak pride bod zlomu chtěla jsem ji říct konečně ses vzpamatovala pak už se to četlo samo a na konci mě to dojalo proto takové hodnocení

No ty bláho, miluji to napětí, co chvíli se tam něco děje a já jen chtěla vědět co hlavní hrdinka vymýšlí dneska, člověk si myslí že něco ví s nic a když už je něco jasné dopadne to úplně jinak.

Já ani nevím co říct....Diem je tvrdohlavá "smrtelnice" co získala korunu. Luther.... to je sen každý ženský skvělý příběh, boží zvraty, pěkná politika....a pitomej závěr. Jako vážně?! .... nic, počkám na 3ku no....Navíc já bych Henriho nakopala do prdele hned po první čtvrtce knihy!....a chci svojí Gryvernu... jo... tu potřebuju