Recenze na knihu
Annemone Volání pravdy Vladislava Heroutová

Uf, tak tady musím říct, že jsem se s touhle knížkou trápila. Na první pohled jsem si říkala: „Jé, tenká knížečka, jen 216 stran, to mám za odpoledne přečtené,“ ale opak byl pravdou. Do čtení jsem se musela malinko nutit a dokonce jsem přemýšlela, že knihu nedočtu. Nakonec jsem se ale hecla a přečetla. Z nějakého důvodu mi kniha nesedla a přemýšlela jsem, čím to bylo. Asi byl děj moc rychlý? Nesedělo mi, jak všichni hned bez řečí a oddaně přijali novou královnu, i když ji nikdy předtím neviděli. Láska, která vzplála na mrknutí oka, a hned byla ta nejhlubší a nejopravdovější? A to hned u více lidí? Tohle všechno asi… Celkově za mě zklamání. Samozřejmě, to se mi to mluví, když já sama bych nevymyslela ani povídku, a tak mě to mrzí, že u české autorky musím napsat takovouto recenzi. :( Bohužel mě ani neláká sáhnout po druhém díle, ale jedním dechem dodávám – tisíc lidí, tisíc chutí, a Annemone si určitě svoje čtenáře najde.

Moc zajímavý příběh, který by bylo dobré ještě dopilovat. Je to škoda. Autorka mohla příběh více rozvést. Kniha je sice tenká, ale je psaná stylem, že se do ní nedá pořádně začíst. Děj probíhá velice rychle a stejně tak i vztahy mezi hlavními postavami. Dvě hvězdičky dávám za nápad, ale další díl číst rozhodně nebudu.