Recenze na knihu
Roztříštěná láska Stacey Marie Brown

Ze začátku jsem byla taková odměřená. Jaymerson mi přišla chvilkama vlezlá. Ale postupně jsme jí a celé knize přicházela na chuť. Přijde mi, že to tak mám u každé knihy od Stacey Marie Brown. I u série divoká říše jsem váhala, jestli se mi líbí. Po pochopení barevné ořízky. Jsem byla víc a víc nadšena. Ke konci vás kniha vtáhne, všechno z vás pohltí a vrátí do reality ať se s tím poperete. Wow ten zvrat jsem nečekala. Nic víc asi napsat nemůžu abych vás nepřipravila o zážitek. Rozhodně doporučuji.

Za mě tahle kniha se řadí mezi TOP knihy letošního roku. Nádhernou obálku a obřízku má na svědomí Adélka Stopka, která vy vystihla neskutečně. Než začnete číst pořádně si prohlédněte obálku i obřízku, pak se vyhněte na čtení. Po dočtení si opět knihu prohlédněte a zjistíte, že obálka i ořízka mají hloubku. Hloubku celého příběhu . Do příběhu se dostáváme v době autonehody. S tím jak Jaymerson se probouzí z kómatu a vynořují se jí vzpomínky, se dozvídáme jak žila před nehodou, až do samotné nehody. Za volant sedne Colton, spolu v autě s ním sedí jeho dvojče Hunter a Jayjay. Colton nehodu nepřežije, oni dva ano. Oba utrpěli vážná zranění a byli nějakou dobu v kómatu. Jay se díky otoku páteře znovu učí chodit a posílit oslabené svaly. Hunter na tom není o nic lépe a prodělá několik operací nohy. Oba ze začátku rehabilitují v Nemocnici, kde když se potkají padají opravdu nepěkná slova. Dále sledujeme jejich návrat na střední školu, docházení na rehabilitace. Kniha jde do hloubky v pocitech Jay, kdy se po nehodě změnila, nechce žít život jaký žila před tím. Když se na to dívá zpětně, přijde jí to jako život někoho jiného, koho sleduje z povzdálí. Nerozumí ji nikdo jiný než Hunter. Rodiče po ni chtějí aby se vrátila, tam kde její život skončil, ale ona to nedokáže. Dřív premiantka školy, roztleskávačka se pere, ve škole nadává pozor a hledá sama sebe a smysl života. Na rehabilitacích se seznamuje se starší dívkou Stivie, která její nové já podporuje, tam kde se rodiče děsí, hroutí a zakazují. Jeji dřívější kamarádky, jí dávají všechno sežrat, jako by nestačilo, že sama se topí ve vlastním pohrdání. Díky kyber šikaně, která se strhne z řad roztleskávaček si Jay ruší sociální sítě. K Huntrovi má čím dál tím blíž. Hunter, starší z jednovaječných dvojčat. Ten který má pověst grázla, feťáka, záškoláka a ten potetovaný. Ten který přežil. Ten co žil ve stínu svého dokonalého bratra.

Za mě je tahle knížka dokonalá. Doslova vám rozláme srdíčko na milion kousků, ale nebojte, zase vám ho slepí dohromady. Asi tak půlku knížky jsem probrečela a celou jsem ji olepíkovala. Je v ní spousta krásný a pravdivých vět. Rozhodně doporučuji a doufám, že máte teď díky mě další knížku na nekonečném seznamu 'chci přečíst'. Stojí za to.

Dlouho jsem přemýšlela,jestli knihu číst nebo ne. Obal mě spíše odradil. Ale nakonec jsem neodolala a ani minimálně nelituji. Přečetla jsem knihu za jeden den a strašně moc se mi líbila. Tolik bolesti, ztrát a nespravedlnosti... ale zároveň tolik naděje a lásky. Rozhodně doporučuji

Už asi nejsem cílová skupina, i tak mě knížka mile překvapila a na obyčejný román opravdu bavila. Nic nebylo takové jak se zdálo a postavy jsem si fakt oblíbila.

Jestli tenhle příběh něco vystihuje, tak jsou to emoce .Od začátku do konce , brečíte, smějete se , vztekáte se , bojujete s hlavními hrdiny ,jako na houpačce . Za mě moc hezká knížka uvnitř i navenek.

Nádherný, nádherný, nádherný příběh, u kterého pláčete, smějete se, vážně mě odstřelil, v dobrém slova smyslu, ač je to místy drsné, kruté, jako někdy sám život..oni bojovali, bojovali holý život, bojovali jeden za druhého, za sebe...zamilovala jsem se do Jayme, Huntera, Stevie...Rozhodně doporučuji k přečtení.

Když jsem knihu vzala do ruky, chvílemi jsem nevěděla co si myslet - barevná obálka a ještě barevnější ořízka (Adéla Stopka odvedla opět skvělou práci) a díky té pestrosti barev, jsem si musela přečíst anotaci a ano, tentokrát mě zase jednou nalákala obálka. Fantasy "Divoká říše" od autorky jsem si zatím nepřečetla, ale asi to po tomto prvním díle napravím, protože kdo ví, kdy se k nám další díl dostane a tak by bylo fajn, si prozatím v tom čekání přečíst něco dalšího z pera S. M. Brown. Protože, páni .. I když mi ze začátku trvalo, než jsem se do příběhu začetla (chvílemi jsem knihu chtěla odložit), čtení celého příběhu jsem si již užila. Toxické vztahy nemá nikdo rád, a když se pomalinku odkrývají všechna tajemství, která zamíchají celým příběhem, ale hlavně i čtenářovími emocemi, byla to jízda. Intriky, přátelství, láska, to vše tam najdete, ale také mnohem víc .. "Nemůžeš ovládat to, co dělají jiní lidé. Jen to, co děláš ty." Moc se těším na pokračování a doufám, že se opět setkáme se všemi postavami, které si prošly "prozřením" a opravdu dlouhou cestou k najití svého já. "Můj svět se roztříštil na kousky spolu s mým srdcem i kostmi. Ale v té ztrátě jsem našla sebe, takovou, jakou jsem chtěla být, uvnitř i navenek."

Tato knížka mě v prvé řadě zaujala svoji ořízkou. Knížka ze začátku pro mě nic moc, ale po autonehodě se to krásně rozjelo. Moc se mi líbilo, jak se JayJay našla a šla si plnit své sny.

Sedmnáctiletá Jaymerson byla šťastná a měla všechno, co si přála. Až do té nehody. Jedno neuvážené rozhodnutí a její život se obrátil vzhůru nohama. Její přítel zemřel a jeho bratr (dvojče) a ona přežili. Jaymerson se teď musí vyrovnat s obrovskou ztrátou a vinou. A k tomu i se svým okolím, které předpokládá, že zkrátka naskočí zpět na svou starou rutinu. Jenže v Jaymerson se něco zlomilo. Už není stejnou dívkou. A zdá se, že jediný, kdo to chápe, je právě bratr jejího zesnulého přítele - Hunter. A tak i přesto, že se dříve moc nemuseli, k sobě teď mají neskutečně blízko. Příběh o první lásce a ztrátě. Středoškolačka, která se musí vyrovnat s obrovskou tragédií a k tomu sama se sebou. Protože spřátelit se s Hunterem rozhodně nebylo v plánu. Při čtení jsem se chvílemi cítila, jakobych četla knihu od Colleen Hoover. Romantiky s přesahem mě moc baví. Ale Colleen je jen jedna a tenhle příběh mě nedojal tolik, jako její knihy. Bylo to skvěle napsané a já si to moc užila, ale něco tam chybělo, abych uronila slzičku. Obvykle nemám žádný problém s tím, číst příběhy o středoškolácích, ač už středoškolák nejsem opravdu dlouho , ale tady jsem se na ty středoškolské problémy nějak nebyla schopná naladit asi už jsem opravdu stará Od autorky tedy u mě určitě vede její série Divoká říše. Kniha má nádhernou ořízku, která na mě působila spíš jako pro fantasy, ale má svůj smysl a jsem ráda, že mi to při čtení hezky zapadlo do sebe