Recenze na knihu
Florencie, moje (sebe)láska Veronika Vrzalová

Knížka mě uchvátila. Čte se skoro sama, a autorka je velice sympatická stylem, kterým píše o svých eskapádách během pobytu ve Florencii. Itálii popisuje tak, že si můžu živě představit maličký byt, který sdílela se spolubydlícími, trh s ovocem a zeleninou, bary, které navštíví... A ano, vážně způsobuje touhu vydat se do míst, kde prožila svá dobrodružství :)

Kniha je velmi osobitá a specifická, zároveň ale napsaná tak, aby mohla bavit širokou veřejnost bez velkých znalostí Itálie, Italštiny, veřejných prádelen a tak dále... Za mě doporučuji už jenom pro denní dávku humoru, co najdete ve většině kapitol. A když nepřijde zrovna humor, tak chvilka zamyšlení nebo třeba dojetí. Zkrátka nálož emocí se všm všudy. <3

Včera jsem dočetla Vaši knihu a jsem nadšená!! Celý ten koncept mě bavil. Nejen příběh, originálně psaný deníkovou formou, ale i “poznámky pod čarou”. Mnoho těch věcí znám, ale dozvěděla jsem se i spoustu novinek o té krásné zemi. Toskánsko máme mnohokrát projeté, Florencii také. A rána v tom městě, jak píšete - jsou tu jen místní, chystají se na nápor turistů a nakupujících, pokřikují na sebe pozdravy, jen pomalu jdete a kocháte se okamžikem, v klidu. Naopak zase v Benátkách, je večer, všední den, v zapadlých uličkách žádní lidé, jen v maličkých dílnách ještě pracují lidé na svých “produktech”. Někdo vyrábí kabelku, jiný loutku,… To jsou pro mě mnohem silnější zážitky než jít v davu na nějakou prohlídku.