Recenze na knihu
Kam se poděla Elizabeth Emma Healeyová

Podle názvu jsem si myslela, že hlavní postava se bude jmenovat Elizabeth, to je ale omyl. Hlavní postava je pouze Elizabethina kamarádka. Maud mi bylo hrozně líto, neumím si představit, že by tohle jednou v daleké budoucnosti mělo postihnout mě. Je to tedy v první řadě román, s prvky detektivky, což mi absolutně vyhovovalo. V závěru knihy jsme se tedy dozvěděli kam se Elizabeth poděla, ale nedozvěděli jsme se co se s ní stalo, tedy je možné, že je to tam zmíněno, ale já jsem to nepostřehla, což mě trochu mrzí. Závěrem bych chtěla napsat, že je škoda, že se kniha nejmenuje podle hlavní postavy, ale to se dá přehlídnout, hodnotím 4* jenom proto, že jsem četla i lepší knížky.

Na mě obrovsky (nejen emočně) náročná kniha. Musela jsem se nutit, abych ji přečetla. Téma mě zajímalo, i konec příběhu, ale prostě jsem se nezačetla, a knihu jsem stále odkládala. Nesedli jsme si.

Byla jsem nadšená z tématu, který není obvyklý, humoru ve chvílích, kdy do smíchu zrovna není, ze způsobu, jakým je kniha napsána...:))

Zajímavý příběh o vázne nemoci starých lidi. Nic podobného jsem zatím nečetla.

Knihu bych prirovnala k černému humoru v takové lehčí formě. Každopádně je krásně a úsměvně napsána, přečetla jsem ji asi za dva dny. Krásný příklad toho, jak staří a nemocní lidé jsou bráni na lehkou váhu, coz je samozřejmě chyba. Hlavní hrdinka je skvělá

Mladá autorka ve své prvotině věrně popsala myšlenkové pochody, vnímání, cítění a chování 82 leté Maud, která trpí demencí, zapomíná a ztrácí paměť. Příběh má také jemnou detektivní zápletku. Určitě si je dobré si knihu přečíst, stáří totiž čeká každého...

Jedinečný příběh zpracovaný velice zajímavě, škoda, že se této problematice nevěnují autoři více. Maud vás zkrátka okouzlí a místy ji budete litovat.

Hlavní hrdinka Maud, která neustále zapomíná. Někdy je to roztomilé, vtipné, někdy ale taky trochu nudné. Maud si vezme do hlavy, že se ztratila její kamarádka Elizabeth, ale nikdo ji nebere příliš vážně. Proto se pustí do pátrání sama. Rozuzlení celého příběhu čtenář nalezne na posledních stránkách. Osobně mě knížka příliš nenadchla, i když občas mě pobavila. Musela jsem se trochu nutit, abych ji dočetla. Promítají se zde dvě linie, současná a z doby, kdy se Maud ztratila její sestra. Maud někdy něco poplete, tak je z toho trochu zmatek, ale zorientovat se v tom dá.

Četlo jsem i lepší knížky, ale tohle bylo opravdu fajn. Nejednou jsem se u toho zasmála. Jsou tam i nudnější části, ale i přesto je to zajímavá, pěkná, oddechová knížka.