Recenze na knihu
Poslední tanec Nicole Böhmová

První díl jsem četla už před jakou dobou a když jsem zjistila, že vyjde volné pokračování, tak mi bylo jasné, že si ji nenechám ujít. Mám ji tedy na seznamu už od chvíle, co vyšla, ale furt ne a ne se k ní dostat. Naštěstí v lednu zasáhl osud a já ji zahlédla v knihovně, kde jsem ji hned čapla, abych si ji mohla přečíst. Nakoukla jsem do ní už začátkem února, ale pak jsem ji odložila, že na ní asi nebyla chuť a já se nemohla začíst. To se později naštěstí změnilo a já se do děje začetla. Dva odlišné světy. Svět Gillian a Jaze. Ona spolu s otcem vede taneční školu, kde to miluje, i když sama už netančí, jelikož jí v tom brání minulosti a teď toho na ni hodně padá, že má starostí nad hlavu. A on je kluk bez domova, který žije na ulici a vydělává si tancem, bez kterého si život neumí představit. Ti dva by se nejspíš nikdy nestřetli nebýt jednoho náhodného setkání…. Je to krásný příběh o tanci z prostředí New Yorku plný výstižného popisu, a to jak okolí, tak různých emocí a postojů. Líbil se mi ten kontrast mezi chudobou a luxusem. Chvílemi mě to vedlo k zamyšlení, kolik toho vlastně mám už jen tím, že mám postel, střechu nad hlavou a plnou ledničku (když tedy nakoupím). Oba dva jsem si moc oblíbila. To, jací byli, jak se chovali, jaký postoj zaujali k některým věcem. I když bylo řečeno snad vše, tak mi přišlo, že tu byl trochu zrychlený konec a možná by pár stránek navíc prospělo

Příběh pojednává o tanci, ale také o nových šancích a snech. A že není nikdy pozdě bojovat za to, co má člověk rád. ❤️ "Nedopusť, aby cokoliv vstoupilo mezi tebe a tvou vášeň. A už vůbec ne bolest. Nepustí tě, dokud se s ní nevypořádáš. Neutíkej před ní." Gillian vždy toužila stát se tanečnicí. Ale život jí dal do cesty mnohé nástrahy a kopance. Vše to korunovalo, když její otec onemocněl a ona musela nastoupit na pozici ředitelky proslulé newyorkské umělecké školy. Její život jakoby šel stranou a veškerou svou energii věnovala škole. 🙏 Jednoho dne jí však cestu zkříží Jaz, mladý pouliční tanečník bez prostředků, ale s neuvěřitelným talentem. A i když mu život neustlal na růžích, tak ho to nezlomilo, a že nepodlehl žádným nástrahám. Zkrátka to byl dobrák se srdcem na dlani. ❤️ A i když oba dva pochází z odlišných světů, mají něco společného. A tím je právě tanec. Skrze tanec se oboum začal pozvolna měnit život. 🥰 Je možné, že ne všem sedne romance mezi "bezdomovcem" a bohatou dívkou. Sama jsem vnímala jisté trhliny. Ale ve výsledku mi to nevadilo. 😇 "Tanči srdcem, děvenko. Tenhle svět tu je pro tebe. Stačí vstoupit a nechat se vést." Pokud máte rádi slowburn romance, tak tohle je příběh pro vás. Jakože je to hodně slow. O tom žádná. Zároveň autorka dokázala zajímavým a poutavým způsobem vylíčit nelehký život na ulici. "Kam ses v myšlenkách zatoulala?" "Všude a nikde."

Gillian je ředitelkou prestižní akademické školy v New Yorku, vyučující hudbu, herectví a tanec. Její otec vážně onemocněl a Gill převzala vedení. Jako na potvoru se všechno bortí a to doslova. Škola potřebuje nutně rekonstrukci starých vodovodních rozvodů, bortí se stropy a je toho na ní moc. V tom na ulici poznává Jazze. Kluk, který žije na ulici a vydělává si tancováním. Streetdance je jeho svět, když tancuje, necítí bolest ani samotu. Je sám sebou. Jakoby jí svým tancem vlil naději do žil. I ona kdysi tancovala, ale pak přišla bolest přes kterou se nikdy nepřenesla… Jejich postupné seznamovaní nemá chybu. Líbí se mi. Jejich přitažlivost je něco, co k danému příběhu sedí a je skvěle napsané. Je to trochu pohádka, ale která romantická kniha není. Je to taková Pretty Women, ale obráceně. Bohatá krásná dívka pomáhá klukovi z ulice. Co mi hodně chybělo, že v druhé polovině bylo málo tance. Myslela jsem, že budou spolu tancovat. Tancovali spolu, ale byl to tanec v posteli. Sice povedený, ale nebyl to tanec na parketu a to byla škoda. Těšila jsem se na to, proto mírné zklamání. Konec byl ovšem nádherný a já byla spokojená. Možná moc urychlený, brala bych rozhovor o usmíření. Ten mi moc chyběl.