Recenze na knihu
Případ komisaře Losta Gil Ribeiro

Nejprve mě zaujala obálka a pak místo děje - portugalská Fuseta. Mé očekávání se vrchovatě naplnilo. Knížka je po všech stránkách úžasná. Napínavá, laskavá, s jižním temperamentem i tempem. Jak je uvedeno na obálce: Ten, kdo miluje Portugalsko, při četbě této knihy zatouží po dálkách.

Skvěle namíchaný příběh - je tam nápaditá zápletka, sympatické obsazení, lákavé místo děje (včetně jídla a pití), napětí, humor i dojemné chvíle. Pohodová detektivka, rozhodně se však nebudete nudit, akce tam nechybí. V knihovničce řadím vedle série Případy komisaře Dupina - s komisařem Lostem v Portugalsku to bylo sice jiné, ale stejně fajn jako s Dupinem v Bretani.

Byla jsem zvědavá na novou postavu komisaře, zda půjde o charismatickou osobnost a nebo zda někdo stvoří dalšího, dnes tak oblíbeného, chlápka s rozervanym nitrem, zničenou rodinou, válečným děsy nebo něco na ten způsob. Ano, bohužel se stvořila varianta b s aspergerovym syndromem takového stupně, že si říkáte, jestli nejde spíš o psychologickou sondu než o detektivku. Překladatel mě také zaujal, protože je text tolik prodchnut portugalstinou, že to dost ruší. S vypětím všech sil a s odhodláním, že se to zlomí jsem se dolouskala do půlky a zahodila. A to jsem velký fanda detektivky. Za mě zbytečná kniha