Recenze na knihu
Deník japonské manželky Veronika Ageiwa

Úžasná kniha, u které se pobavíte a ještě se dozvíte mnoho informací o Japonsku.

Japonsko a jeho kultura mě zajímá a proto po přečtení názvu knihy v regále jsem si knihu hned koupila. A udělala jsem dobře, kniha byla čtivá, zábavná a hlavně mi ukázala nejen obecné rozdíly mezi naší a japonskou kulturou, ale také rozdíly drobnější nebo intimnější, například z naprosto běžného života a nebo chování a zázemí v rodině. Moc pěkné čtení. Akorát – co mi vadilo a jako jediné negativní utkvělo v hlavě bylo nedocenění plyšové houby místo kytice.

Deník vhodný k zamyšlení nad naši a japonskou kulturou. Zejména pokud žijete v kraji, kde působí řada japonských firem. Pomohlo mi to pochopit jejich mentalitu. Vůbec netuším, kde se v takové kultuře mohl vyvinout system Kaizen. No možná, že je to tou jejich sebedisciplínou, ke které jsou vychováváni již od narození.

Velmi zajímavý pohled na japonskou kulturu a společnost. Příběh se čte velmi rychle a občas se člověk nad humornými situacemi i pobaví.

No velmi zajímavé čtení. K zamyšlení i k pobavení. Přečteno jedním dechem a doporučuji všem, koho zajímá žijící Češka v Japonsku. Opravdu jsem nečekala, že Japonci jsou tak disciplinovaní. Klobouk dolů. Hezké oddechové čtení.

Užasná kniha, psaná formou deníku. Veronika popisuje jak se pro svou lásku dokázala vzdát všeho co znala, a jak se dokázala i přes velké trable přizbůsobit japonské kultuře a životu v Japonsku. Knihu jsem zhltla ani nevím jak :)

Letmý pohled do nitra Japonců očima cizinky.

Skvele, člověk se pobaví a navíc ho příběh obohatí!

I přes celkem negativní recenze, já jsem si knížku užila. I když nechápu Veroničin postoj vůči dětem, tak celkově jsem si "cestu do Japonska" velmi užila. Divila jsem se, co všechno je u nás jinak. Například ty pracovní podmínky? To si vůbec neumím a ani nechci představovat. Knížka je jiná už jenom tím, že většina knížek o jiných kulturách je z pohledu toho, jak se žena zamiluje do chlapa, vezme si ho a odejde s ním do země, teprve potom začne peklo. Tady tomu tak není a jsem ráda. Je to opravdu hlavně vyprávění o odlišných zvycích, svátcích a tradicích i běžném životě v Japonsku. Tuto knihu jsem četla většinou ve vlaku nebo metrů během cesty do práce a pokaždé jsem se těšila, co nového Veroniku nebo Kótu potká. Zajímavé jsou i kapitoly z jeho pohledu, ale převládá její pohled na věc. Obojí vyprávění jsem si užila, Japonsko je fascinující země, i když bych tam bydlet (už jenom proto, co jsem se dozvěděla); nešla.

Zajímavá ukázka odlišnosti dvou naprosto jiných kultur.

Kniha psána jako deník. Autorka popisuje japonskou kulturu, zvyky a mentalitu, které jsou tak odlišné od té naší. Trošku mi zklamal konec, který se mi zdá dost urychlený, zkrácený, takový ošizený. Jinak mohu doporučit. Kniha se čte sama :)

Moc pěkna a zajímava napsaná knížka a plno úžasných nových informací o Japonsku. Jen doporucuji