Recenze na knihu
Klekánice Tereza Bartošová

Věříte na pověry??? A co klekanice???? Vyvolá ve vás to slovo nějaký pocit???? KLEKÁNICE V malebné středočeské vesničce se ztratí děvčátko, nuž najdou ho policisté za krátko??? Nebo ji sebrala babice, jež po poledni chodí - KLEKÁNICE??? Tento velmi povedený detektivní, tajemný až morbidní příběh mě Teda pohltil do svého děje a vyplivnul až na samém konci příběhu. Jaká je cena lidského života, života našich malých bezbrannych dětí? ❤️Tak moc milujeme svoje děti, že by jsme mnozí i život za ně položili... Ale někdy je skutečnost opravdu mnohem děsivější než se na první pohled zdá. V malinké vesničce se ztratí děvčátko, oba rodiče jsou na pokraji zhroucení a policisté rozbihaji vyšetřování na plné obrátky. A jak to tak bývá v těchto těžkých chvílích většinou začnou být všichni podezřelí a začínají jeden na druhého házet špínu. A temné síly se rozprostírají víc a víc... Policejnímu komisaři se začínají pomalinku odkrývat hrůzná tajemství, která byla pohřbena na mnoho let pod zem a nikdo.. Nikdo se o nich nepovažoval zmínit... Podaří se vyšetřování dovést ke zdárnému konci ??? Přestoji oba rodiče tuto nelehkou situaci??? KONEC tak ten mne rozsekal na maderu. Dávám 5⭐⭐⭐⭐⭐z 5 a děkuji za možnost si knihu přečíst ve štafete, kterou vyslala Lucie Svobodová .

Kvalitní detektivka. Konec byl nečekaný a dosti ponurý. Určitě si přečtu další knihy této autorky.

Jsem moc ráda,že jsem si knihu koupila. Je napínavá od první do poslední stránky. Od této autorky ,mám i knihu Vodník a už se na ni těším.

První díl kriminálky z Příbrami. Byla jsem upozorněna, že na sebe knížky navazují a je lepší je číst popořadě, nicméně, já četla nejprve Vodníka a pak až Klekánici a kromě hlavních dvou vyšetřovatelů zde byly úplně jiné postavy. Knížka je menší a nemá ani 200 stran. Četla se velmi dobře a za jeden večer bylo dočteno. Styl autorky mi velmi vyhovuje, obrázky z děje mi před očima lítaly jako film, stejně tak, jako tomu bylo i u druhého dílu. Klekánice mě, jako rodiče, víc šokovala motivem, z toho jsem měla úplně husí kůži. Pachatele jsem tipovala zhruba od půlky knížky, ale myslela jsem, že v tom nejede sám (Martina). Konec knihy byl velmi depresivní a opíral se o skutečná fakta. Vlastně vše skončilo nejhůř, jak mohlo. Bylo to opravdu velké drama, já pak nad knížkou přemýšlela ještě poměrně dlouho a nemohla jsem usnout. První díl se mi "líbil" o fous víc než Vodník a hodnotím proto pěti hvězdami.

Knihu jsem si pořídil poté, co jsem zjistil, kde se odehrává. Příbramsko, kde žiji, má také spousty míst, které ukrývají všelijaká tajemství. Popisy lokalit pro mě nebyly abstraktní a o to víc jsem si příběh užil. Ztracená holčička vyvolá pátrání a začíná vyšetřování okolností jejího zmizení. V Hluboši začínají vyplouvat na povrch dávné zločiny, kde také mizely holčičky. Nemám zdání, zda popisovaný dům či temná ulička je skutečností, ale když si představím, že ano, děj je velmi napínavý. Kdyby byla kniha rozsáhlejší a šlo se více do hloubky neváhal bych s plným hodnocením. Těším se na další knihu od autorky.

Knihu jsem dneska otevřela a přečetla jsem jí jedním dechem, nešlo jí odložit. Autorka má skvěle poutavý způsob psaní, mohu vřele doporučit.

Pěkná kniha, kterou jsem přečetla za jeden večer. Byla kratší, ale napínavá. Zakousla jsem se do ní hned od začátku, konec mně překvapil, ale něco mi v něm nesedělo. Určitě si přečtu další knihy ze série.

Napínavá česká detektivka. Příběh začíná zmizením malé Adrianky. Rozbíhá se pátrání a všichni se snaží malou holčičku najít. Mladý vyšetřovatel se během vyslýchání místních obyvatel setkává s legendou o Klekánici, která už v minulosti vzala život dvěma dívkám. Padla do jejích rukou i Adrianka? Největší prostor zde patří mamince Adrianky, Katce, která se dopátrá tomu, co se skutečně její dceři stalo. Zajišťuji husinu po celém těle a spát z toho nebudu ještě tak týden. Kniha má necelých dvě stě stran a napínavá je od prvních stran. Přečtenou jsem ji měla za jedno odpoledne a konec jsem hodně rozdýchávala. Určitě je důležité říci, že čtení není jednoduché, především proto, že se tu jedná o zmizení dítěte.

Knihu jsem přečetl v podstatě jednom dechem. Naprosto perfektní čtení...kdo chce knížku na jeden večer v zimním období, vřele doporučuji

Skvělé čtení..

V malé vesnici na Příbramsku se ztratí sedmiletá holčička... Odběhla se jen s kamarádem podívat na padající hvězdy, a to i přes zákaz babičky a maminky - tajně a jen kousek od domku. Domů jí chybělo nějakých sto kroků a přesto zmizela beze stopy. Otec i matka jsou lékaři a zrovna jim to spolu neklape. Babička Adrianku hlídá tím pádem často. Během vyšetřování je místní podivínka "přivede na stopu": "Holku nehledejte... odnesla ji Klekánice. Jako kdysi moji malou sestru Emilku... a pak i moji dcerku Marušku" Naproti domku této ženy stojí starý domek, který se nový majitel chystá bourat. Říká se mu "dům oběšenců" Dojde tam k zajímavému nálezu a policistům to zamotá hlavu: Je možnost, že toto nějak souvisí se zmizením Adrianky? Pachatele jsem si tipla správně, ale měla jsem na mysli úplně jiný motiv a i víru v naprosto jiný konec... Pravda ale byla jiná, naráží na hodně vážné téma v našem reálném světě (nemohu prozradit, to by ti z vás, kdo se teprve číst chystáte, připravilo o ten moment poznání) a na to, že kniha je počtem necelých dvou set stran v podstatě "jednohubka", tak toho nabízí po stránce emocí poměrně dost... Kniha je první ze série Kriminálka z Příbrami : 1.Klekánice 2.Vodník 3.Dceřina kletba 4.Svatební košile Mám je doma všechny, povedlo se mi je nechtěně začít číst na přeskáčku - mám přečtenu Dceřinu kletbu (též skvělá). Ono to sice moc nevadí, ale knihy na sebe v některých věcech navazují, ale není to asi zase tak moc zásadní. Holt zde (v Klekánici) jeden z policistů teprve čeká s manželkou mimčo a díky Dceřině kletbě už vím, co se narodí Takže další bude na řadě Vodník a nakonec Svatební košile... Na mě nejvíc působil věk ztracené Adrianky - sedm let... Stejně, jako moje starší vnučka. Neumím si sice představit, že by courala v deset večer se stejně starým kamarádem po vsi, hlavně si ji neumím představit, jak se domlouvá "na přesný čas srazu", navíc bylo zmíněno, že takhle utíkala s kamarádem už předtím, tak nevím - to jediné mi tam kapku drhlo, na prožitek příběhu to ale vliv nemělo. Zakoupení všech čtyř knih u mě bylo motivováno nejen díky žánru, ale i lokací - Příbram není daleko od nás a Příbramsko znám velice dobře...

Kniha se četla dobře a to i přes krátké kapitoly a hlavně mi sedl autorčin styl psaní. I zvolené téma bylo zajímavé a o kterém se moc nepíše. Akorát by kniha mohla být delší a některé pasáže víc propracovanější, třeba to vyšetřování. Ten konec mě překvapil, čekala jsem že to dopadne mnohem líp a holčička se najde.

Konec se mi zdál trošku překombinovaný, ale přečetla jsem jedním dechem

Když stojíme proti samotnému Zlu, ani ta největší snaha někdy není dost." Jako dítě si vzpomínám, že mě Klekánicí strašili, hlavně prarodiče. Vyrůstala jsem na vesnici a řídili jsme se bitím zvonů na kostele. A po klekání jsme museli být doma. Ale dnes, je tady ještě snad nějaké dítě, které se boji této mýtické postavy? Já se celé čtení bála, nikoliv této zmíněné osoby, ale toho, jak příběh malé Adrianky dopadne. Jen ztěžka hledám správná slova na tuto naprosto skvělou knihu, které absolutně není co vytknout. Hluboce se skláním před samotnou autorkou. Napětí, styl, jakým je napsána vás do vesnice zavede a vy zapomenete, že čtěte, protože ty obrazy a scény vidíte živě před sebou. A je vidět, jaký obor autorka studovala.