Recenze na knihu
V lásce a válce Maggie Brookes

Toto je strhující milostný příběh zasazený do španělské občanské války. Román začíná tím že Lucy,mladá angličanka,je zamilovaná do dvou bratrů (Jamieho a Toma). Jeden jde bojovat za republikánskou stranu v občanské válce,a druhý se přidá k Francovi a bojuje za jeho fašistickou stranu.Dva bratři se tak ocitli na opačných stranách konfliktu a my máme možnost poznat ideologii této války z obou pohledů. Navzdory přání svého otce Lucy také odcestuje do Španělska, aby byla blíž oboum mužům a zároveň chce být nápomocná při záchraně životů bezpočtu žen a dětí v této kruté válce. Jako dobrovolnice chce pomáhat místním uprchlíkům,to ale není její jediný motiv cesty,hodlá taky najít Jamieho a Toma a přivézt je domů dřív, než se nechají zabít. Vývoj Lucyiny postavy prostřednictvím toho,čehož je svědkem a co prožívá, pečlivě postupuje s historicky přesným příběhem žen pracujících na záchraně osiřelých dětí. Autorka se inspirovala skutečnými životy humanitárních pracovníků a vytvořila krásný příběh o naději a lidskosti ve válce. Maggie nám v této knize nadávkovala ve správném množství historii,politiku,romantiku i napětí v kombinaci s jednoduchým vypravěčským stylem,čímž z románu udělala velice zajímavé čtení. Do knihy jsem se tak vžila, že když jsem své rodině chystala večeři, přistihla jsem se,jak v duchu přemýšlím o tom,kolik hladových sirotků by se z našeho jídla nasytilo.Co se týče milostného trojúhelníku,byla jsem stejně nerozhodná jako Lucy. Byl to velmi historicky poučný a poutavý příběh.

Historický román s velkým přesahem. To je příběh Lucy, Jamieho a Toma, odehrávající se za dob občanské války ve Španělsku, 1937. Obrovskou odvahu, velkorysost, nebojácnost, milostný trojúhelník, to vše a ještě mnohem víc v knize najdeme. Celý námět se mi moc líbí, příběh sice není vyloženě podle skutečnosti, respektive některé postavy a situace jsou vymyšlené, ale také dost postav právě skutečných je, a to zejména osoby, které věnovaly svůj život, na nějakou dobu, španělským uprchlíkům a pomoci jim přežít. Zakládaly se kantýny, budovaly se azylové domy, sirotčince, provizorní nemocnice, prostě vše, co se dalo a velkou zásluhu na tom měli, právě v knize zmiňovaní, kvakeři. Příběh se četl vyloženě sám, nechyběly romantické a dechberoucí chvíle, jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu a některé pasáže byly plné napětí. Kniha se mi moc líbila, určitě si od autorky přečtu i její předchozí knihu. Rozhodně doporučuji.