Recenze na knihu
The Invisible Life of Addie LaRue - Illustrated edition Victoria E. Schwabová

Kniha se mi opravdu velmi líbila. Přečetla jsem ji za asi 4 dny a opravdu ji doporučuji. Krásně napsaný, čtivý, poutavý příběh. Nikdy jsem nic podobného nečetla. Kniha má spád a i když některé části jenom s Addie jsou trochu zdlouhavé, tak se přes ně snadno prokoušete. Kniha je dost smutná a myslím si, že u ní určitě nějaká ta slzička ukápne každému. Knihu bych doporučila věkové kategorii 15 až 25 let.

Krásný, ale začátek zdlouhavej.

Tahle knížka toho ve mně zanechala tolik...Určitě doporučuji

Píše sa r.1714 a Addie je mladá a krásna ktorá má svoje sny a plány ..a nechce sa vydať za niekoho koho nemiluje..uzavrie dohodu s diablom alebo temným tak ho nazýva Addie..Bude slobodná a nesmrteľná ,ale nikto si ju nebude pamätať po celé stáročia až kým nespozná Henryho ktorý si ju pamätá.. Trvalo mi dlhšie kým som ju prečítala.. Mňa bavia historické knihy .. túto neviem zaradiť..zmes histórie , fantasy, LGB ?...mala som z nej divný pocit...Nesadne každému čitateľovi..

Addie LaRue a její příběh? Nemám slov.

Táto kniha ma úplne uchvátila. Musím povedať, že je to jeden z najkrajších príbehov, aké som kedy držala v rukách. Absolútne som sa do nej zamilovala. Neviditeľný život Addie LaRue nie je iba príbeh, je to emócia. Je to nádherná myšlienka, ktorú autorka podáva s takou eleganciou a hĺbkou, že ma úplne pohltila. Čo ma však prekvapilo najviac? Kniha si ma získala bez potreby “spicy” scén alebo bombastických zvratov. Nepotrebovala nič z toho. Jej sila tkvie v niečom oveľa hlbšom – v schopnosti vyvolať vo vás neopísateľné emócie. Počas čítania som mala pocit, že ma autorka doslova drží za ruku a vedie ma príbehom, ktorý je zároveň krásny aj bolestivý. Ak hľadáte knihu, ktorá vás donúti zastaviť sa a zamyslieť, ktorá sa vám dostane pod kožu a zanechá v srdci nezmazateľnú stopu, toto je určite kniha pre Vás. Pretože presne to sa podarilo Addie - dievčaťu, ktoré nemá žiadnu stopu - zanechala vo mne neskutočne silný pocit niečoho, čo nedokážem ani slovom vyjadriť. Odporúčam absolútne všetkými 20mi prstami (správne! Aj tými na nohách!)

Podivuhodný příběh Addie, který je svým způsobem naprosto unikátní. Takový příběh jsem ještě nečetla. Dalo by se říct, že jde o oddechové čtení s hlubokými myšlenkami a krásným poselstvím. Za co byste byli ochotni upsat svou duši? Kdybyste si mohli přát cokoliv, ale cena by byla tak vysoká… Addie ve chvíli zoufalství uzavře dohodu, ale netuší, co všechno tím ztratí. Protože sice může žít věčně, ale nikdo si ji nepamatuje déle, než s ní právě mluví. Nemůže nic vlastnit, nic vytvořit, nemůže ani zemřít. Jak si v takovém životě najít přátele nebo lásku? A přesto – alespoň na chvíli – se jí to podaří. A právě to činí celý příběh tak výjimečným. Inspirativní, krásné a nutící k zamyšlení.

Tato knížka se mi líbila tím způsobem, že na tuto knihu nezapomenu do konce života. Ty všechny zápletky. Addie byla vlastně jako chodící dějiny všech zemí, které kdy procestovala. Nejvíce se mi ale líbil přístup Addie, která se postupně učila všechny ty věci, i když se nenaučila necítit a ignorovat bolest, ale myslím si že já bych se to taky nenaučila, žít s bolestí, kterou člověk potkává každý den jako rutinu. I když konec je smutný, tak Addie může díky takovému konci žít i v našich srdcích nadále ❤️.

Miluju!

Čekala jsem víc dle hodnocení většiny a bohužel mě teda až ták moc neoslovila. Příběh zajímavý, psáno nevšedním způsobem a určité linky se opravdu vpíjí do kůže …ale celkově jsem se spíš těšila na konec a celkově mě bavil víc Henry než Addie.

Úžasný příběh Addie LaRue, který je krásně prolíná několika stoletími. Knížka mě naprosto pohltila. Je pravda, že to chvílemi bylo zdlouhavé nebo moc popisné, ale vždy mě to pak vrátilo zpět do děje. A takový konec jsem opravdu nečekala.

Hrozně se mi líbil styl jazyka, jakým byla knížka napsaná, dlouho mě žádné vyprávění takhle nezaujalo. Opakující se fráze krásně propojily minulost a přítomnost a působily skoro poeticky. Je pravda, že se to hodně táhne a všechny zápletky jsem dokázala odhadnout předem, nicméně ani na chvilku jsem se nenudila a postavy byly... lidské. Jejich činy a myšlenky dávaly smysl a byly relatable. Mít knížka o 150 stránek míň, bylo by to 5*.

Do knížky jsem se pouštěla s nadšením, že to bude skvělý zážitek, ale naopak se jednalo o velké zklamání. Začátek knížky mě docela bavil. Mohla jsem sympatizovat s Addie a podmínkami jejího prokletí. Ovšem jakmile se do toho zapletla romantická linka, ztratila jsem zájem. Henry mě neskutečně iritoval. Špatně napsaný romantický vztah bych ale dokázala skousnout, kdyby zbytek stál za to. Nestál. V knize o ženě, která žije už déle než tři staletí čekáte, že do příběhu se budou promítat světové dějiny, že tak obrovské události přece musí nějak popsat Addie ze svého pohledu - to je snad to nejzajímavější, co by příběh mohl nabídnout. Ale bohužel, Addie se okrajově zmíní o francouzské revoluci a kapitola z prostředí 2. světové války je vtip. Žádné další dějiny v knize asi ani nejsou, minimálně už si na ně nepamatuji, a to není příliš dlouho, co jsem knihu dočetla. Na závěr bych ještě přidala malou věc, která mě ale dost vytáčela. Addie chce být nesmrtelná, aby mohla poznat svět. No za více než 300 let své existence viděla několik států západní Evropy a pár měst v USA. Jestliže tohle je ta motivace, která pomáhá Addie snášet to ostatní ze svého prokletí, tak je pěkně chabá. Addie je horší cestovatelka než průměrná influencerka na Instagramu.

Knížka mě chvilkami nudila a všeobecně mě spíše zajímal osud druhé osoby v příběhu, než samotné Addie. Za závěr knížky dávám 3✨️

Victoria Schwabová ve svém románu „Neviditelný život Addie LaRue“ přináší příběh, který se dotýká otázek identity, touhy po svobodě a samotné podstaty lidské existence. Kniha poutavě rozplétá osudy mladé ženy, která se upíše temnému božstvu, aby mohla žít svobodný život – za cenu, že na ni všichni zapomenou hned poté, co opustí jejich zorné pole. Tento osud ji provází tři sta let, během nichž se snaží najít smysl v prázdnotě a přežít v nepaměti světa. Už od prvních stran vás kniha vtáhne do melancholického příběhu Addie. Ta představa, že si vás nikdo nepamatuje, je děsivá a fascinující zároveň – pro Addie je to neustálý boj o to, aby po sobě zanechala stopu, byť jen drobnou, třeba v podobě inspirace pro umělce. Tato myšlenka – být zapomenut – dodává příběhu hloubku a smutek, který si nesete během celého čtení. Addie jako postava je silná, nezdolná a inspirativní, což z ní dělá skvělou hlavní hrdinku. Čtenář prožívá její osamění, radosti i malé triumfy – a právě tyto momenty z pohledu Addie jsou nejsilnější částí knihy. Naopak kapitoly zaměřené na Henryho, druhého hlavního protagonisty, působí spíše jako zpomalení děje. Jeho pohled na svět, jeho problémy a motivace mě osobně nezaujaly natolik jako Addiina linie. Henryho příběh byl sice do jisté míry důležitý pro rozuzlení, ale působil méně intenzivně a občas nudně. Možná by kniha měla větší spád a emocionální dopad, kdyby zůstala výhradně u Addie. Co mě během čtení neustále fascinovalo, byly detaily, které Schwabová do příběhu zasadila – například jak Addie nemohla existovat v cizí paměti déle než pár minut. A ano, někdy jsem si říkala – co všední věci, jako třeba toalety? Je pravda, že praktické stránky každodenního života jsou v knize zcela opomíjeny, což je na jednu stranu úsměvné, na druhou stranu dává smysl, že autorka raději soustředila pozornost na větší témata a nechala drobnosti stranou. Závěr knihy byl pro mě trochu zklamáním. I když chápu, proč Schwabová příběh ukončila tak, jak ukončila, přišlo mi, že s Henryho kapitolou ztratila kniha šanci na silnější konec. Možná kdyby příběh skončil otevřeněji nebo se více soustředil na Addie samotnou, byl by pro mě dojem intenzivnější. Na druhou stranu, absence úplného uzavření Addiina osudu by mě asi také rozčilovala, takže je těžké říct, co by bylo lepší. Hodnocení: „Neviditelný život Addie LaRue“ je nádherný a poetický příběh, který však není bez chyb. Je to kniha, která má jedinečný nápad a skvělou hlavní hrdinku, ale někdy působí zdlouhavě a přítomnost Henryho příběhu může oslabit intenzitu čtenářského zážitku. Přesto je to příběh, který vás nutí přemýšlet o tom, co to znamená žít, být viděn a zanechat něco po sobě. Za mě 3,5 z 5 hvězdiček.

Tohle mi tak sedlo, jsem z Addie a jejího příběhu úplně unešená. Takhle hezky a zároveň smutno mi bylo naposledy u Dopisů, které nikdo nečetl. Brečela jsem na konci jako želva? Ano. Chtělo se mi brečet cca na každé druhé stránce? Ano. Doporučím to úplně všem a budu smutná, když se jim to nebude líbit tolik jako mně? Ano, ano, ano. Za mě tam nebyla ani stránečka navíc, styl vyprávění byl lehoučký, milý, melancholický, láskyplný a já nevím jaký ještě. Dýchala z toho na mě taková láska k životu, lidem a věcem, že to bylo celý prostě hrozně krásný. Můžu na to pět jen samé ódy. Byly tam historické nepřesnosti? Asi jo, ale je mi to úplně jedno. Miluju to a stoprocentně si to budu číst v životě ještě několikrát. Až budu zase chtít nějakou další dávku emotional damage. Po přečtení jsem pořídila v angličtině collector's edition a je to naprosto nádherné vydání!

Zacatek pain a konec taky

skvělá kniha, hlavní hrdinka je velice odvážná a přirostla mi k srdci

Skvělá kniha. Takový životopisný styl. Jsme seznámení s celým životem Addie. Dívky, která se nechtěla vdát za postaršího může s dětmi, protože rodiče si to přáli, ale utekla do lesa. Žádala po temnotě aby ji nikdo neznal. A tak se stalo. Přišla domů a matka ji nepoznala. A tak to šlo mnoho let. Nestárla. Potkala člověka, mluvila s ním, ale jakmile ji ztratil z očí zapomněl na ni. Může to byt krásné. Dělat si co chcete, a přešlapy budou zapomenuty. Ale po letech je to na přítěž, zadní kamarádi. Všude jste cizí. Domovník vás nepozná... Až jednou. Ukradla knihu. Po přečtení ji chtěla vyměnit za jinou. Muž se na ni zlobil, že ji viděl jak ji krade, a ještě ji přijde vyměnit. To byl pro Addi zlomový okamžik. Protože si ji konečně někdo pamatoval.

Jak důležité je pro nás zanechat stopu v paměti? Kdybychom si mohli vybrat jednu věc, co bychom pro svůj život chtěli, co by to bylo? Velmi dobře vystavěné fantasy dílo, se dvěma časovými osami, které se nakonec protnou. Jediné, co tuhle knihu kazí, je, že divně zapáchá a má měkké desky, na nichž jsou vidět brzy otisky prstů.