Recenze na knihu
Gallant Victoria E. Schwabová

Kniha je stylem úplně jiná, než můj normální styl, ale byla skvělá. Příběh byl velmi originální, poutavý a příjemně se četl. Závěr mohl být trochu více rozvedený, ale jinak jsem si čtení užila.

Kniha má zajímavý atmosférický děj, který kombinuje prvky fantasy a hororu. Je plná celkem originálních nápadů a autorčin styl psaní je poutavý. Přestože ale příběh občas muže působit pomalejší, jeho temné a kouzelné prvky jsou působivé.

Jedná se o velmi temný příběh s krásným grafickým provedením, který měl sice své mouchy, ale věřím, že mnoho lidem by se mohl líbit.

Gallant je nádherný, poetický príbeh. S každou novou knihou som stále viac a viac zamilovaná do spôsobu, akým V. E. Schwab píše. Spôsob, akým dokáže rozprávať príbehy, sa dotýka mojej duše. Jej štýl, opisy a schopnosť zachytiť podstatu príbehu... toho sa jednoducho neviem nabažiť. Kniha Gallant sa nesie v pochmúrnej atmosfére a pôsobí na mňa ako dokonalé jesenné čítanie. Gotický a desivý príbeh plný duchov a prízrakov, záhad, tajomného domu a rodinných tajomstiev. Príbeh som zhltla veľmi rýchlo, nemohla som sa od neho odtrhnúť. Mala som pocit, akoby som sa stala súčasťou jeho stránok a realita sa zdala byť až priveľmi vzdialená. Olivia Priorová sa narodila bez hlasu, ale rozhodne nebola tichá. Jej myseľ bola hlučná, živá a neutíšiteľná. Všetko, čo nedokázala vyjadriť slovami, sa snažila svetu ukázať iným spôsobom. Chcela, aby ju svet videl, počul a vnímal. Nechcela zostať prehliadnutá. Tajomstvo Oliviiných rodičov sa rozprestiera naprieč celou knihou. Ich vzťah je zachytený slovami aj kresbami a s každou ďalšou stranou naberajú na hĺbke a sile. Nepravdepodobné stretnutie dvoch duší z rozdielnych svetov, ktoré by k sebe nemali patriť, no napriek tomu ich spojila tragická láska. V. E. Schwab dokázala na niekoľkých riadkoch vytvoriť puto, ktoré pôsobilo skutočne a silno. Jej slová miestami viac pripomínali poéziu než prózu. „Zůstaň se mnou. Zůstaň se mnou. Zůstaň se mnou. Napsala bych ta slova klidně tisíckrát, kdyby byla dost silná, aby tě tu udržela.“ Čarovný príbeh. A ja sa už teraz teším, po ktorej knihe od V. E. Schwab siahnem nabudúce. **5/5 ⭐**

Nádherná obálka i ořízka a opět skvělý příběh od V.E.S. Miluju styl jejího psaní, je to jako číst poezii. Gallant je druhá kniha, co jsem od ní četla a opět nezklamala, akorát se ujišťuji v tom, že musím knihovnu zaplnit dalšími díly od autorky. Naprosto chápu výtky, co někteří mají, jak v Addie, tak zde plyne příběh pomalounku, moc se toho nestane, ale mně osobně to vůbec nevadí, i tak mou pozornost do poslední stránky neztratil a menší počet stran tomu hraje do karet. Pokud chcete spooky, nenáročné chill vibec, mohu doporučit.

ÚVOD Během čtení jsem si několikrát říkala, že tohle prostě miluju. Gallant mi dal přesně ten typ tajemna, napětí a lehce hororového pocitu, který při čtení miluju. A zjistila jsem, že ten pocit strachu mě v knížkách baví snad ještě víc než ve filmech. PROMYŠLENOST Na knížce se mi strašně líbila její promyšlenost. Autorka postupně odhalovala tajemství a odpovídala na otázky, které jsem jako čtenář měla, jenže skoro každá odpověď okamžitě otevřela něco dalšího, co jsem potřebovala vědět. Tohle mě nutilo pořád číst dál a dál. Navíc jsem milovala, jak promyšlené byly jednotlivé předměty, prostředí i bytosti. Všechny ty detaily, které zpočátku vypadaly nenápadně, ale později dostaly úplně jiný význam. ATMOSFÉRA A STYL Knihu jsem četla v angličtině a bylo to BOŽÍ. Byla to moje první anglicky psaná kniha, předtím jsem četla pouze anglicky fanfikce V. E. Schwab nádherně pracuje s jazykem a používá tolik mých milovaných metafor. Miluju její způsob psaní. Během čtení jsem nahlédla i do českého vydání, ale v angličtině na mě knížka i samotný styl psaní působily mnohem lépe. Jsem fakt ráda, že jsem sáhla po originálu. A strašně se mi líbily černé stránky s bílým písmem, které mluvily o temném Pánovi domu. Vždycky úplně změnily atmosféru. OLIVIA Olivia byla opravdu skvělá hlavní hrdinka a snad ani jednou mě ničím neštvala. Což se mi u ženských hrdinek nestává často. I když… poslední dobou mi nevadily. Strašně se mi líbilo i její vyjadřování. Protože je němá, komunikuje kreslením, znakovou řečí a dalšími způsoby. Přesto jsem nikdy neměla pocit, že by byla jako postava méně výrazná. Jenom bych strašně chtěla vědět, proč vlastně nemohla mluvit a odpověď jsem nedostala. MATTHEW & PÁN DOMU Matthew… ach Matthew. Nebudu spoilerovat, ale mega jsem si ho oblíbila. Prostě ŇUNÍ. A na úplně opačné straně Pán domu. OMG. To byla super záporná postava. Tajemná, temná, nechutná a zároveň fascinující. Strašně mě bavilo jeho chování, způsob mluvení, manipulace a postupné odhalování toho, co vlastně dělá a proč. CO MI CHYBĚLO Jediné větší výtky mám u závěru. Chápu, proč měl rychlejší tempo, všechno totiž samozřejmě gradovalo a postavy se potýkaly s těžkými věcmi. Jenže mně tam chyběl trochu delší dojezd a hlubší emoce. Oči mi sice zvlhly, takže mě konec zasáhl, ale u některých scén jsem se přistihla, že si říkám: „Počkej… to už je všechno?“ Chtěla bych více popsane důležité momenty. Obzvlášť jeden. Myslím, že se z nich dalo vytěžit ještě mnohem víc. EPILOG ❤️ Tentokrát jsem byla strašně ráda za epilog. Nebylo to takové to klasické „vzali se, měli děti a žili šťastně až navěky“. Ne. Tohle mělo hloubku. Ukázalo nám to život po tom všem, co se stalo. Ne všechno bylo najednou vyřešené, dokonalé a sluníčkové. Některé věci zůstaly a postavy s nimi prostě musely žít dál. A přesně to se mi líbilo. Nebyl to sice ten dojezd, který mi chyběl přímo v závěru, ale byl to jiný druh dojezdu. Takový tišší a opravdovější. A pak tam byla jedna scéna, která mě úplně pohladila a zároveň mi z ní bylo strašně smutno. Prostě… ❤️❤️❤️❤️ NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY A pořád mám otázky! Chtěla bych znát mnohem hlubší historii Gallantu. Proč se tohle všechno Priorům začalo dít? Kde to vzniklo? Proč právě Gallant? Jak se tam Priorové dostali? Proč Olivia nemohla mluvit? Proč Matthew neuměl číst? HODNOCENÍ Kvůli rychlejšímu, pro mě trochu osekanému závěru a několika nezodpovězeným otázkám dávám o hvězdičku méně. ⭐ 4/5 Jinak ale? BOŽÍ. Rozhodně si chci přečíst něco dalšího od V. E. Schwab a děkuju štafetě za možnost přečíst si knížku, po které bych možná sama jen tak nesáhla. Protože nakonec jsem během čtení několikrát měla jedinou myšlenku: „Já tohle miluju.“