Recenze na knihu
Řvi potichu, brácho Ivona Březinová

Tohle je prostě knížka, od které se člověk neodtrhne. Já sama ji přečetla za necelé dvě hodiny a musím přiznat, že se ve mně střídaly snad všechny pocit. Zasmála jsem se, ale také jsem měla slzy v očích. Tuhle knížku můžu jedině doporučit, protože se v řadách mých vrstevníků často setkávám s jedinci, kteří slovo "autista" používají, aniž by věděli co to znamená nebo obnáší.

Krásná knížka, přečtená za tři hodinky. Autorka vypráví o dívce Pamele, která se společně s její maminkou stará o svého brášku. Hlavní hrdinka si celou knížku uvědomuje, jaké měla štěstí, že se narodila zdravá a že stačilo málo a mohlo to být obráceně. A tak se že všech sil snaží, aby jim Jeremiáše nedali do ústavu, což je těžké protože jemu stačí málo a rozčílí se a ještě míň aby se uzavřel, protože žije ve svém vlastním světě, kde má každý den své barvy. Knížka byla opravdu nádherně napsaná a k zamyšlení, její čtení ve mě vyvolalo hodně pocitů, doporučuji :-)

Toto je kniha na jednu stranu zábavná a na stranu druhou hodně vážná a nutí k přemýšlení. S problematikou autismu se setkáváme čím dál častěji a tato kniha pomáhá náctiletým čtenářům pochopit autismus trochu snadněji a z jiného úhlu. Kniha plná citů a pocitů, za mě pět hvězdiček!

Kniha se četla lehce a líbily se mi i ilustarce v ní. Mám ráda tento druh knih, kde jsou popsané různé promlémy lidí, které si většina z nás nedokáže ani představit a paní Březinová, jak už jsem se v minulosti přesvědčila, toto umí dokonale.

Příběh Jeremiáše a jeho autismu vyprávěný očima jeho dvoujčete Pamely. Dívka, která chce žít pubertálním životem, i když ne vždy to kvůli Remímu jde. Svého bratra nadevše miluje a udělala by pro něj vše, aby byl spokojen. Příběh který vás chytne a nepustí. Po každé stránce bude chtít číst dál a dál a celou dobu doufáte v něco více pozitivního i když víte, že autismus není ve většině případů žádnou pohádkou. Knihu by si měl přečíst každý, ať už ve svém blízkém okolí má člověka přímo s autismem nebo jinou jeho formou. Tato knihy a odhodlání hlavní hrdinky vám otevře oči v pohledu na celou diagnózu.

Musím říct, že běžně knihy tohoto typu nečtu. Jsem spíše na fantasy. Tato kniha si mě ale získala. O děti s PAS se zajímám a tato kniha mě toho spoustu naučila. Také jsem si uvědomila, jak málo se mluví o tom, jak může být péče o dítě s PAS psychicky náročná. Doporučuji

Se jménem paní Brezinové jsem se poprvé setkal skrz literární soutěž Cena Ivony Březinové. Poté, co jsem se díky soutěži s paní Březinovou blíže seznámil jsme se rozhodl si od ní také něco přečíst. Má volba padla na Řvi potichu, brácho, protože sám mám ve svém okolí člověka trpícího autismem musím říci, že autorka v knize tuto nemoc popisuje reálně, bez příkras. Kniha je napsána stylem přijatelným i pro mladší čtenáře, tj. bez složitých syntaxů a termínů. A to je dobře, protože autismus je jedno z témat, o kterém se musí mluvit.

Když jsme tuhle knihu dostali jako povinnou četbu, nadšená jsem nebyla, ale postupně jak jsem ji četla, jsem si uvědomila, že bychom si ji měli přečíst všichni, abychom dokázali pochopit jaké to musí být.

Měli jsme to za povinnou četbu, takže jsem se moc netěšila, ale nakonec mě kniha příjemně překvapila. Příběh do detailu popisuje život s autistem. Je zajímavé číst o něčem, co někdo možná zažívá každý den.

Kniha kterou jsem vybrala jen tak náhodou když jsem procházela knihkupectví. Jakoby tušila co mě v mém životě později čeká. Kniha, která Vám pomuže alespoň trochu pochytit autismus či jak vnímají autismus lidé, kteří mají blízkého autistu. Za mě skvěle a čtivě napsaná kniha.

Kniha se mi moc líbila

Když jsme dostali tuhle knihu jako povinnou četbu, nadšená jsem nebyla, ale postupně co jsem ji četla, jsem si uvědomila, že bychom si ji měli přečíst všichni, abychom dokázali pochopit jaké to musí být.