Recenze na knihu
Děvčata z Firefly Lane Kristin Hannahová

Kniha je skvělá. Ukazuje, jak důležité je přátelství. A také to, že v každém vztahu — ať už partnerském, nebo přátelském — se vždy objeví něco, co ho může pokazit. Překážky, které musíme překonat, aby nakonec všechno dobře dopadlo. I když v této knize přátelství nakonec dobře dopadlo, přišlo to až příliš pozdě. Pár slz mi ukáplo a knihu moc doporučuji.

Tuhle knihu si prostě zamiluje každá žena, která má nebo by chtěla mít fajn kámošku na celý život. Od Kristin Hannah se ke každé takové snáší hřejivý a emotivní příběh o trvalém přátelství Tully a Kate. Projděte se s nimi od jejich dospívání v 70. letech, kdy se poprvé setkaly a spřátelily, až po jejich dospělý život, kdy čelí výzvám kariéry, manželství a mateřství. Román Děvčata z Firefly Lane na prostoru více než třiceti let mapuje vztah dvou zcela rozdílných žen, které však – snad právě díky vzájemným odlišnostem – pojí nesmírně silné pouto. Jednou ze silných stránek této knihy, která přesvědčila i producenty Netflixu již k dvěma řadám seriálu s názvem Cesta svatojánských mušek, je charakteristika Tully a Kate – obě jsou chybující a také složité. Tully je ctižádostivá a cílevědomá, ale také nejistá a zranitelná, zatímco Kate je z nich dvou přízemnější a praktičtější, ale bojuje s pocity nedostatečnosti a žárlivosti. Jejich kontrastní osobnosti se vzájemně doplňují a jejich pouto je znovu a znovu zkoušeno, ale nakonec se ukáže jako nezlomné. Hannah, známá tvůrkyně knih nejen pro ženské čtenářky, píše poutavě a čtivě, její živé popisy oživují prostředí i postavy. Kniha také skvěle zachycuje atmosféru a kulturu různých období, kterými se zabývá, od kultury hippies v 70. letech až po rozmach 90. let. Příběh ale zachází hlouběji, zabývá se nenásilně tématy, jako je přátelství, láska, ztráta a odpuštění, a Hannah je zpracovává s citem a nuancemi. Emocionální hloubka knihy jistě ve čtenářích vyvolá odezvu a nechá je přemýšlet o síle trvalého přátelství. Jednou z mála výtek ke knize by mohlo být to, že děj je poněkud předvídatelný. Kniha je navíc poměrně rozsáhlá a některé pasáže mohou působit pomalu nebo se opakovat. Celkově ale titul nabízí dojemný příběh, který oslavuje trvalé pouto ženského přátelství. Ačkoli se nejedná o nový příběh, co se týče zápletky nebo témat, je to dobře napsaný a procítěný román, který jistě zatahá za nitky emocí v srdci čtenářů, kteří mají rádi příběhy založené na charakterech. Hodnocení: 90 %

Knížka, oslavující ženské přátelství "na věky věků" Co takové přátelství na celý život může dát a co vzít? Příběh začíná v sedmdesátých letech, kdy se potkají Tully a Kate, dvě naprosto odlišné pubertální duše. Jsou jako jin a jang, jako černá a bílá. Tully je neřízená střela, naivní a ctižádostivá, cílevědomá karieristka.Všechno co si zamane, nakonec dostane. Je schopná pro úspěch obětovat všechno a všechny. Kate je přesný opak. Nebojí se snít, ale drží se při zemi. Vždycky je to ona, kdo se podřídí, kdo se omluví, odpustí, kdo ustoupí, kdo nakonec zavolá. Jejich přátelství je jako horská dráha. Čím jsou starší, tím více zjišťují, jak moc jsou odlišné. Kate si mnohem víc uvědomuje, co jí toto přátelství bere, kolikrát jí Tully dokázala ublížit. A stejně pro ni tolik znamená. Stejně tak, jako se jejich cesty s přibývajícími léty rozcházejí, se nakonec zase střetnou. Ani Tullyina kariéra, ani rodina a děti, na něž se až úzkostlivě upnula Kate, je nemůžou rozdělit. Obě si uvědomí, že jedna pro druhou je vším a že i přes nedostatky té druhé budou vždycky stát při sobě. Na věky věků... Ani u této knihy mě autorka nezklamala. Píše skvěle. Po pár stránkách se ocitáte uprostřed příběhu a cítíte vše spolu s hlavními hrdinkami. Nebudu lhát, v poslední části jsem si hodně pobrečela. Tak moc to bylo silné. Zaznamenala jsem jen jednu slabší část, a sice dění v televizním a mediálním prostředí kolem Tully. Působilo to na mě zbytečně moc zdlouhavě, zkrácení o pár desítek stran by určitě bylo žádoucí. Nicméně, Děvčata z Firefly Lane je krásná knížka plná zajímavých momentů, které nutí k zamyšlení. Jak bych se asi v té či oné situaci chovala já? Byla bych spíše aktivní jako Tully, nebo pasivní, jako Kate?