Recenze na knihu
Čarodějka od jezera bohů Borlová Julie

Tato kniha se mě hodně dotkla. Jedná se o fantasy příběh inspirovaný italskou renesancí. Hlavní hrdinka se na začátku příběhu bojí jaký život jí čeká, když se její věnec potopí. Díky krásnému chlapci, do kterého se zamiluje zjistí mnoho věcí a naučí se pomalu i kouzlit. Příběh nám ukazuje, že mít moc nad vším má hodně velkou cenu. V přírodě a životě vždy musí panovat rovnováha. Jen díky ní čarodějové mohou pomáhat, léčitelky léčit aniž by se vyčerpávaly. Vše má svou cenu a pokud člověk chce moc tak zaplatí víc než sám chce. Na konci tohoto příběhu jsem brečela, bála jsem se o bude dál, ale poslední stránky mě prostě dojaly. Celou knihu jsem hltala a před sebou jsem si představovala Federika, Malvínu, Malenu a její rodinu. Všechny postavy jsou velmi reálně vykreslené. Já jsem celý příběh měla jako na dlani a připadalo mi, že sama jsem jednou z nich. Procházela jsem temným rituálem a cítila jsem Malvínin smutek. Byla to neskutečná emociální jízda. Kniha mi ukázala, že nic není jen černobílé, ale že celý náš svět je plný barev. Některé jsou jasné jiné bledší, ale přesto jsou to barvy.

Autorka spojila dve moje obľúbené veci – fantasy žáner a taliansku renesanciu. Napísala pekný YA príbeh plný fascinujúcich detailov a zaujímavých udalostí. Hlavná hrdinka častokrát koná bez premýšľania a netrpezlivo, čo bude mať vážne následky, dá sa to ale pochopiť; zároveň je Malvínin súkromný boj proti pravidlám pre ženy sympatický. Solia je klasickým stredovekým svetom, ktorý ovládajú povery, a moc je v rukách kňazov. Práve pasáže s náboženským fanatizmom boli veľmi silné. Čitateľ, ktorý sa zaujíma o taliansku renesanciu a rod Medici, nebude mať problém nájsť paralely s našimi dejinami. Príbeh je vystavaný pekne, je tu mnoho zvratov a postavy budú musieť robiť dôležité rozhodnutia. Mojím najobľúbenejším hrdinom bol Federico, ktorý bol chytrý a tak akurát záhadný. Bavilo ma čítať aj Francescove pasáže. Jeho morálne dilemy boli pre mňa najzaujímavejšie a škoda, že nedostal viac priestoru. Autorka má príjemný, miestami trochu poetický rozprávačský štýl. Kniha nie je práva útla, deje sa v nej však toho veľa a hlavne na konci by som uvítala mierne spomalenie. Hodil by sa väčší dôraz na intrigovanie a výraznejšie dilemy postáv. Kniha milo prekvapí zrelým štýlom a skúseným kombinovaním dejových prvkov. Príbeh má dobrú dynamiku, charizmatického hrdinu (veď málokedy čítame knihy kvôli knižným hrdinkám) a starostlivo vystavaný svet. Škoda toho rýchleho záveru, inak išlo o príjemné čítanie a odporúčam čitateľkám, ktoré fascinuje romantasy aj obdobie talianskej renesancie.

Malvína si připadá jako vcelku obyčejná mladá dívka, která ale používá hlavu a rozum možná víc než většina jejích vrstevníků a vrstevnic. Aby ne, když vyrůstá mezi knihami u svého adoptivního otce, který ji vychovává. Jednoho dne ale potká v mluvícím jezeře mladého čaroděje a díky němu zjistí, že vlastně není tak obyčejná, jak si celou dobu myslela. Rozjíždí se tak příběh plný čarodějů, magie, kouzel a tajemství. Příběh knihy je dobře propracovaný a vícevrstvý. Najdeme v něm napětí, lásku, přátelství, kouzla a čáry, ale také emoce a hlubší myšlenky. Autorka si dala opravdu práci s vytvořením světa, ve kterém se děj odehrává. Je obsáhlý, magický a má svoje vlastní fungování. Všechno se navíc točí kolem jezera, kam se hlavní hrdinové stále vracejí a které je pro jejich svět hodně důležité. Právě tenhle motiv se mi líbil. Část odehrávající se ve městě mi už tak propracovaná nepřišla, což mě trochu mrzelo. Malvína mě bavila, i když někdy rozhodně nereagovala jako patnáctiletá dívka, ale spíš jako mnohem starší žena. Na druhou stranu je to čarodějka, takže asi nemůže fungovat úplně stejně jako obyčejná lidská patnáctiletá holka. Líbilo se mi, jak je v knize vykreslený její vývoj od trochu naivní dívky až po velmi silnou ženu. Horší to bylo s Federicem. K tomu jsem měla opravdu hodně rozporuplný vztah a během čtení se neustále měnil. Chvíli ho člověk miloval a vzápětí by ho nejradši nesnášel. Právě to ale bylo vlastně dobře, protože jeho postava nebyla vůbec jednoznačná a prošla opravdu zásadním vývojem. Ostatní postavy vhodně doplňovaly děj. Jen mám jednu výtku, o které jsem už mluvila i ve videu, a tou jsou páry podobných jmen. Malvína, Malena a další. Mně se to opravdu hodně motalo a trochu mi to kazilo dojem ze čtení. Možná to byl záměr, ale my čtenáři, kteří máme se jmény problém tak nějak paušálně, jsme pak fakt zmatení. Celkově mě kniha oslovila a bavila. Příběh jsem sledovala s napětím a byla zvědavá, jak všechno dopadne. Trochu bych možná uvítala méně komplikovanou druhou polovinu, protože některé zápletky byly dost zašmodrchané a děj se pak sledoval hůř. Paušálně to ale byla dobrá zábava a já knihu zhltla za dva dny. Až autorka vydá další knihu, určitě si ji ráda přečtu.