Recenze na knihu
Láska a jiná slova Christina Laurenová

Tohle bylo místy tak smutné, že jsem neměla dobrý pocit, ani když jsem to dočetla a skončilo to happyendem. Hlavní hrdinové se seznamují už jako děti. Kamarádství přeroste v lásku. Dojde i na první malá a pak velká srdeční zklamání. Následují tragické události a to takové, se kterými se člověk nevyrovná ani po letech. Rozhodně to v člověku vzbudí velmi silné emoce. Jen se mi to nechce už znova číst.

Moc jsem se na tuhle knížku těšila, protože jsem viděla nějaký videa o tom,jak lidi pohltila a podle jejich slov jim vzala duši.Upřímně ale už jen přebal knížky je jedna velká katastrofa.Proč to prostě nemůže zůstat, tak jak to vyšlo v zahraničí? Nemám moc ráda,když se knížky přelívájí ze součástnosti do minulosti,ale zároveň když to někdo umí napsat tak mi to nevadí.Bohužel tady to tak nebylo.Přítomnost naprostá stereotypní nuda ,paradoxně to zachraňovala ta minulost.Plus nevím jestli to může být i špatným překladem,ale ten příběh byl zas prostě hrozně uspěchaný.Plynulo to nepřirozeně rychle. Nevidím se s někým 11 let a i když to byla sebevětší láska ,tak přece se lusknutím prstu nepodělám a nezačnu utíkat zpět k něčemu co už jsem znala.Kdybych věděla že je to,to správné tak přece nikdy od toho člověk neodejdu.No suma sumárum nevybrala jsem si na začátek roku 2026 moc dobrou knížku na čtení.Jsem víc než za půlkou,ale asi zase bohužel knížku odložím,protože zbytečně nad ní trávím čas,když mě nebaví.

Ze začátku pomalý trochu nudný děj, 1x přečtení stačilo

Musím říct, že jsem ji přečetla jedním dechem. Spíše je určena pro ženy, které mají rády trochu spicy knihovnu a nepotrpí si na perfektním a velmi dramatickém ději. Bylo to velmi milé poklidné čtení s nádechem červené knihovny, takže určeno přímo pro mě. :)

"I never got to fall out of love. I just had to move on." Kniha obletěla opět celým internetem a tudíž jsem měla očekávání dost veliká. No asi bych se měla už ponaučit, že ne vždy se to očekávání naplní. Jediné co můžu dodat je, že to bylo opravdu milé čtení. To je bohužel to jediné slovo, které mě po dočtení knihy napadlo. Musím se i přiznat, že jsem od těchto autorek četla pouze jednu knihu (Každá ráda kamaráda, která byla vážně super), protože mi jejich styl psaní moc nesedí. Taky mi strašně dlouho trvalo se do knihy začíst. Elliot byl úžasný, hlavně v kapitolách z minulosti. O těch jeho chybách raději pomlčím. Macy v minulosti byla super, v přítomnosti už tolik ne. Nebudu komentovat její chování v přítomnosti, protože jsem jí vážně nechápala. Každopádně jsem s ní soucítila ohledně úmrtí jejích blízkých. Jejich vztah byl jedna velká překážka přes kterou se sice dostali, ale trvalo jim to sakra dlouho. Za mě to byla kniha na jedno přečtení a konec. Znovu si to už asi nepřečtu, protože bych se v tom akorát plácala. Typická jednohubka :).

Knížka zde popisuje lásku od dětství až do konce. Děj je o dvou hlavních postavách a střídá se zde minulost a současnost.Objevují se zde ztráty,průběh dospívání,bezmocnost,nedorozumnění,odloučení, ale i pochopení toho druhého. A je zde krásně vidět jak je důležité mezi sebou mluvit. Tento příběh se mi opravdu líbil a myslím si že si tuto knížku přečtu minimálně znovu.