Recenze na knihu
Válečník Miroslav Žamboch

Fajn ukončení trilogie Maxe, příjemný poslech. Kniha pro některé může být repetetivní.

Příběh nás zavedl ke svému závěrečnému dílu. Začíná ve stejném tempu, jako ten předchozí. Problém je, že se postupně zvětšují časové úseky, a tak závěr trošku rychle uteče. Zároveň se to celé převypráví z nadhledu, kde už mi chybí akce. Škoda, kdyby byl závěr lépe rozepsaný, byl bych radši. Ale jinak hezké finále.

Žambocha čtu dlouho, a mám doma všechno, co kdy napsal a dá se koupit. Netřeba říkat, že jsem si povinně šel koupit i tuto trilogii. Bohužel, kdyby toto byl můj úvod do jeho díla, další bych nečetl. Poslední dobou (asi s věkem) strašně rozbředává. Celá trilogie měla stejně kvalitní výplně, jako předtím Seržant. Zbytek je vata a zase jenom vata. Navíc už jsem lehce alergický na dvacetkrát vyvařenou kost v podobě archetypu: kůže, co nic neumí a neví se v průběhu knihy promění ve stroj na zabíjení, který si paradoxně čím dál víc myslí, že je k ničemu, až nakonec zachrání svět a získá ženskou. Nebo zachrání svět a umře. Asi podle nálady. Na čtyřech stovkách stran se to čte dobře. Ve dvaceti knihách to fakt nudí.

Je skvělá.