Recenze na knihu
Kód růže Kate Quinn

Tak to byla jízda! Přečetla jsem tuto knihu autorky . jako čtvrtou v pořadí a musím konstatovat, VŠECHNY byly úžasně napsané i přeložené. Alicina síť, Diamantové oko, Lovkyně i Kód růže. Všechny mají společné souvislosti se světovými válkami, ale v různých zemích a tím pádem příběhy s naprosto odlišným vnímáním jednotlivých osob, především žen. Jak bylo konstatováno: Američané do válek dávají především zbraně, Angličané vyzvědné sítě a Rusové krev.

Tahle kniha se mě od spisovatelky četla zatím nejhůře. Rozjelo se to až za půlkou. Knihu bych například o 200 stran zkrátila a hned by to za mě mělo svižnější tempo. Na mě tam bylo moc kódování pořád dokola. Mám za sebou od spisovatelky knihu Lovkyně a ta se mi líbila daleko více a byla za mě svižnější. Teď mám rozečtenou Alicinu síť, tak uvidíme jak si povede tahle kniha, ale už jsem skoro v půlce a od začátku za mě taky lepší než tato. Tím neříkám, že byste měli knihu vynechat. Pokud máte spisovatelku rádi a čtete její knihy, tak směle do toho. Ovšem za kapitolu 46 jsem mírně spisovatelku nenáviděla, ta mě fakt skoro urvala srdce. Na knihách od spisovatelky se mi i líbí, že postavy v příběhu nejsou jen smyšlený a dost postav je tam i opravdu skutečných. 3,5*

Nejlepší kniha autorky! Fantastické zpracování, neskutečně čtivá kniha, od které jsem se neuměla odtrhnout!

Četla jsem Lovkyni i Alicinu síť, vyloženě jsem si přála další knihu od Kate Quinn a k mému překvapení vyšel Kód růže. Opět nadšení, kniha se velmi dobře čte. Tahle spisovatelka je vůbec pro mě velký příjemný překvapení

Po většinu knihy jsem se nudila. Trvalo příliš dlouho, než se všechno pospojovalo dohromady. Po odhalení to byl daleko lepší příběh, ale víc než děj mě bavila autorčina poznámka na konci. Pochopit, odkud její postavy pocházejí, byl skvělý způsob, jak se s nimi ještě více sžít. Občasné vystoupení profesora Alana Turinga bylo super. Ale nestačilo to na to, abych této knize přidala hvězdičku navíc.

Krásná knížka z válečné doby, 3 rozdílné hrdinky, 3 osudy. Velmi mne bavilo, že byl příběh postaven na reálných situacích a událostech. Knížka je napínavá a zajímavá zároveň, čte se velmi lehce. Jen plynete v ději a nemůžete se dočkat, jak to vlastně všechno dopadne.

TRAMTADADÁ…. pozor, pozor a je to tady – za mě jednoznačně KNIHA ROKU 2022. Je fakt úžasná, skvělá, nechybělo jí nic, četla se sama, dech beroucí, tohle nemůže nechat chladného nikoho. Anotace i obálka prozradí vše podstatné, další podrobnosti bych raději nezmiňovala, opravdu ten zážitek stojí za těch 655 stran. Někomu se to může zdát hodně, ale mě to nedalo a měla jsem přečteno za 3 dny. Tak moc mě hlavní hrdinové vtáhli sebou do děje, že jsem nemohla ani nechtěla přestat číst. Tři nadějné kryptografky. Tři nerozlučné přítelkyně. A jedno životu nebezpečné tajemství. Osla, Mab a Beth Každá je jiná, každá pochází z jiné společenské vrstvy a přitom si všechny 3 najdou k sobě cestu. Všichni tři budou pracovat v BP, sídle používaném jako centrum prolamování kódů během II. světové války. Osla tam pracuje jako překladatelka. Mab umí stoje opravit a Beth (kryptografka) zapáleně prolamuje šifry. Moc se mi líbilo, jak autorka dokázala do příběhu vměstnat spojení s Britskou královskou rodinou. Princ Philip vévoda z Edinburghu tady hraje docela velkou roli a moc mě jeho soukromí bavilo. Ponouklo mě to i k tomu, že si o Alžbětě a Philipovi ještě něco přečtu. Je to moje první čtení od autorky, ale už teď vím, že není poslední. Je mi to jasné, že teď budu knihu doporučovat, kudy budu chodit, ale pokud, byste si měli letos přečíst jednu historickou beletrii, tak by to měla být určitě tato… Překvapil mě i doslov, co je fikce a kdo je skutečný, tohle jsem opravdu nečekala a i slzička mi ukápla. Budu doufat, že si román užijete stejně jako já.

Právě jsem ji dočetla. Chvílemi jsem nevěřila vlastním očím co to vlastně čtu. Bylo to silným i pár slz mi ukáplo. Tenhle příběh jen tak nezapomenu. Zanechal ve mně uvědomění že nic není jen tak, a měli bychom si vážit každého dne s rodinou, že ji během chvíle nemusíme mít. Myslím si, že by si tento žánr měl přečíst každý aspoň jednou