Recenze na knihu
Přežila jsem čínský gulag Gülbahar Haitiwaji,Rozenn Morgat

Čekal jsem víc. Hlavně o podrobnostech, co se vlastně v táborech děje. Nakonec se ale dozvíte, že musela zpívat vlastenecké písně a hodně se učila. Akorát že oblečení neměla moc vyprané. Nic extra šokujícího se jinak nedozvíte.

První svědectví ujgurské ženy, která se dostala z pekla zvaného čínský převýchovný tábor. Ač Gülbahar žije již deset let ve Francii, podařilo se Číně vylákat jí zpět za pomoci lsti a dostat ji tak do vězení a později do tábora. Její vzpomínky jsou drsné a nepředstavitelné. Navíc skutečnost, že se to stalo teprve před pár lety, mi opravdu nedělá dobře. V knize se nejen dozvíme samotné hrůzy při věznění, ale autorka nám zde objasňuje situaci v Číně, kdo to jsou vlastně Ujgurové. Také sledujeme její dceru, která se jí snaží všemožnými prostředky dostat na svobodu. Jelikož toho moc o politické situaci v Číně nevím, tak jsem ráda, že mi kniha dost věcí objasnila. Ale stejně bych potřebovala dovysvětlit ještě více věcí z příběhu. Kniha by mohla mít klidně ještě o pár stránek víc. Každopádně je to opravdu silné vyprávění, kdy si nedokáži představit, že se v dnešní době něco takového děje. Ač je teď situace všude napjatá a člověk může být sebevíc naštvaný, tak si při čtení uvědomím, jak jsem vděčná a ráda za to, kde žiji. Kniha, kterou můžete přečíst za jeden den, nebo si ji můžete dávkovat po kouskách a strávit tak s Gülbahar více času. Kdo máte rádi knihy podle skutečných příběhů, kdo se chcete dozvědět více o drsných způsobech vyhlazování lidí v Číně, tak rozhodně po této knize sáhněte.