Na Thilliezovi je sympatické, že se nebojí zobrazit temnotu v těch nejtemnějších barvách. Pandemie v tomhle není žádnou výjimkou. Jako ostřílený thrilleromaniak (pojem, který jsem právě vymyslel a který označuje velmi zapáleného fanouška thrillerů) samozřejmě říkám, že čím morbidnější, tím lepší. A tahle kniha moje očekávání rozhodně splnila. Brutalita střídá napětí a díky vyhroceným situacím, kdy je produkováno tolik kortizolu, že by se dal distribuovat do školních jídelen, dostanete jedinečnou možnost nahlédnout pod tvrdou slupku jindy klidných a chladnokrevných postav.
