Recenze na knihu
Děs sídla Wake's End Michelle Paverová

Zpočátku jsem čekala horor a začátek mě jaksi nenadchl. Ale po pár stránkách jsem změnila názor, kniha mě velice bavila. Ke konci jsem knihu až hltala a byla netrpělivá jak to vše dopadne, přečtená během dvou dnů. Za mě super!

Zakoupeno velice impulzivně a bůh ví jak dávno. Nečekala jsem od toho nic velkého - mám ráda strašidelné a hororové příběhy, takže jsem si řekla proč ne. Doufala jsem v oddechovku a to se mi v podstatě splnilo. Celou dobu čtení jsem si říkala, že je to celkem fajn, nic extra co bych nemohla odložit... No a pak mi vlastně došlo, že čtu knihu v podstatě celý den, a že jsem do příběhu dost zažraná. Kniha má takový pomalejší ráz a tempo, ale o to více se člověk fakt dokáže ponořit do příběhu a zažrat se do něj. Fakt jsem se díky autorčině psaní dokázala do příběhu ponořit a úplně hladce a bez povšimnutí hltat každou další stranu. Líbila se mi ta lehce tajemná a hororová atmosféra mokřadu a velkého starého domu. Za mě to určitě nebylo moc strašidelné, až na pár těch úmrtí nebo zvláštních věcí co se děly. Menší zvrat ke konci jsem upřímně nečekala a dost mě překvapil, což se mi neděje moc často, takže o to více dokážu dobrý zvrat ocenit - tady se to povedlo. Celkově za mě super knížka, pokud se chcete nejen bát, ale i opravdu ponořit do příběhu a potrápit mozkové závity. Určitě si najde své čestné místo v knihovničce!

Atmosféra celé knihy je prostě neskutečná, autorka Michelle Paver moc dobře ví, jak vystavět napětí a jak ve čtenáři probudit ty správné pocity strachu a úzkosti. Hned prvním krokem, který se jí povedl, je už samotný začátek, kdy je čtenář navnaděn šokujícími událostmi, které však proběhly za velmi podivných okolností. Dále příběh pokračuje již chronologicky, kdy je ve třetí osobě vyprávěn Maudin příběh, ten je prokládán deníkovými zápisky jejího otce. Dalším výborným tahem bylo umístění panství, a potažmo tak dění celého vyprávění, na okraj ponurého Guthlafova mokřadu, kterému se všichni straní. Maud to k mokřadu vždy přitahovalo a nikdy se nebála, vesničané si ale stojí za tím, že v něm žije něco zlého, a není to Jožin z bažin. V knize se čtenář prostřednictvím pověr a zvyklostí obyvatel seznámí s východoanglickým folklorem, který je velmi bohatý. Způsob tehdejšího myšlení byl hodně ovlivněn vírou, nejvíce pak nevědomostí. Velký důraz je v příběhu kladen na psychologii postav, zejména na rodinné vztahy otce s dcerou. Přítomnost mystických prvků byla zajímavá, co se mi však nelíbilo byl až náboženský fanatismus Edmunda Stearnea. Čtenář sleduje, jak se Edmund s až démonickou posedlostí snaží rozluštit poselství jedné malby. Děs sídla Wake´s End je, jak sama autorka v doslovu píše, gotickým románem. Přiznám se, že jsem čekala strašidelnější vyprávění, ale i přesto jsem byla po dočtení spokojená, ono kolikrát to děsivé nemusí číhat venku, ale naopak žije s námi v "bezpečí" domova. Hodně nadšená jsem byla z časového zasazení do minulosti, kdy se ocitáme v eduardovské éře. Příběh se četl velmi dobře a jistě osloví nejen příznivce spisovatelky Darcy Coates, ale i všechny ostatní, kteří mají rádi tajemno. Když to hned ze začátku nevzdáte, tak vám můžu zaručit, že za odměnu dostanete skutečně podmanivé čtení.

V žádném případě se nejedná o horor. Kniha se mi nelibila. 2 hvězdičky dávám pouze za hezký obal. Zde sedí rčení "Nesuď knihu podle obalu".

Knížka mě hodně zklamala. Čekala jsem od této knihy více.

Upřímně jsem se třičtvrtě knihy musela nutit do čtení... Ovšem konec byl dost záživný a ohromující. Konec to opravdu zachránil a nakonec se mi kniha líbila, jen bych ji osobně zkrátila na půlku.

Příběh sám o sobě není špatný, ale od knihy jsem čekala úplně něco jiného a to mě zklamalo. O hororu se zde opravdu hovořit nedá a ani o nějakých strašidelných chvílích. Jde pouze o vyprávění životního příbehu...

No, není horor. Takže z hororu to má společného jen nápis "Horror" na obálce. Jedná se jen o takové mírně mysteriózní psychologické drama plné hormonů a zkostnatělosti anglických společenských vrstev Přečetl jsem, ale není to kniha, kterou si budu za pár týdnů pamatovat. Víc, jak tři hvězdy nedám, ale méně si to asi nezaslouží

Kniha byla úplně o ničem. Dost mě zklamala.

Obálka mě zmátla i obsah ale není to špatné čtení, akorát se člověk musí občas dostat přes zbytečně dlouhé pasáže ale jinak zajímavý příběh!

Dobře vyprávěný napínavý příběh z domu u mokřadu z období kolem roku 1912 s přesahem do druhé pol. 20. stol. Ukazuje, jak v tomto období ženy neměly taková práva a možnosti jako dnes - v tom domě platí, co řekne muž/otec a majitel domu. Ale za mě to není horor. I tak jsem si čtení užil a kniha se četla dobře a rychle.

Když jsem knihu začínala číst, čekala jsem opravdu horor. V průběhu jsem ale pochopila, že jde spíše o psychické problémy a halucinace jedné z postav. Přesto mě kniha bavila, jen mi z počátku vadily úryvky z deníku. Chápu ale jak jsou v knize důležité a nenahraditelné. DOPORUČUJI.

Román Děs sídla Wake's End, odehrávající se v průběhu pěti staletí, je temný gotický thriller o vražedné posedlosti a touze jedné dívky jménem Maud, roztáhnout křídla a být volná.. Osamocené panství v odlehlém koutě mokřadu, jejíž šeptající rákosí střeží dávná tajemství.. Maud, osamělé děvče, vychovávané pouze přísným otcem, která musí přežít ve světě plném čarodějnictví, odvěkých legend jejího milovaného mokřadu a děsivých démonů otcovy minulosti..

Krásné čtení.

Čtivé, napínavé s nádherně hutnou tísnivou až dusivou atmosférou, která vás chvílemi nutí, ohlédnout se za sebe. Krásné popisy močálu a celkově přírody mě natolik dokázaly vtáhnout do děje, že jsem si chvílemi to místo představovala. Nechala jsem se provázet posmutnělým kvákáním žabek, zaslechla jsem zvířátka šustící ve vysoké trávě, ševelení větru, který se prohání ve vysokém rákosí. Příběh mě bavil, tím pádem se mi kniha častokrát asi nechtěla odložit. Ale malé upozornění, nejedná se o horor, toto je gotický román, kde jsou prvky tajemna. Slušně rozjeté rodinné drama, které je prokládané deníkovými záznamy jedné z postav. Ač jsem si úplně nedokázala vytvořit vztah k hlavní hrdince, nijak mi to nepřekáželo si knihu pořádně užít. Miluju příběhy, které se odehrávají ve starých domech a s tak krásným a tajemným okolím, jaké bylo tady. Ráda si přečtu další autorčiny knihy a tuto můžu s klidem doporučit. Jen jak jsem říkala, nejedná se o klasický horor.

Kniha mě zaujala obálkou. Čekala jsem, že to bude podobné třeba jako od autorky Darcy Coates. Bohužel kniha je jedno velké zklamání. Moc často se mi nestává abych knihu několikrát odložila a přemlouvala se abych jí četla dál. Otec Maud byl hrozně otravný a moc mi lezl na nervy. Čekala jsem úplně jiný konec. A na horor moc slabé.

Původně jsem hodně přemýšlela jestli koupit,recenze byly poněkud rozporuplné,ale .. Nakonec byla kniha v celku dobrá, nic náročného, rozhodně bych řádila k těm lepším

Netusim, kde se na obalce knihy vzalo oznaceni "horor", protoze ten se ani na jedine strance nekonal. Za me naprosta ztrata casu...

Knížka mě bavila, ač začátek byl za mě trošku slabší. Nakonec se z toho vyklubal zajímavý příběh s napínavým závěrem.

Čekala jsem duchařinu, ale realita tehdejšího století naprosto předčila to, že děj nemá s duchy prakticky nic společného. Atmosféra je temná, děj plný překvapení, která jsem neočekávala. Příběh je to neuvěřitelně smutný. Takové otevření oči, kdy si přestanete říkat, jak muselo být romantické žít v té době, a uvědomíte si, jak máte rádi 21. století. Přes jeho depresivní realitu se k tomuhle příběhu budu ráda vracet.