Recenze na knihu
Mosty přes propast času Ludmila Vaňková

I přesto, že mám ráda fantasy a lehké sci-fi, při této knize jsem se vyloženě trápila. Přiznávám, že na mě byla vyloženě těžká. A to nejen co se týče udržení pozornosti, ale i fyzicky. Tato bichlička totiž váží celých 1067 gramů! Nicméně, obálka je hezká, a tak nějak si mě přitáhla, že jsem ji dala šanci. Spisovatelka Vaňková je pro mě novinkou, takže neznám její předchozí dílo a nemám s čím srovnávat, ale podle recenzí jí evidentně více sedí historie než sci-fi. Děj knihy na mě působil mnohdy dosti chaoticky ve smyslu přeskakování časových rovin, ale o tom ta kniha částečně taky je. Hlavní postavy mi příliš sympatické nebyly a těch vedlejších tam bylo mraky, že jsem se v nich dost ztrácela. Kniha je rozdělena na více časových linií, kdy v první části dvě hlavní postavy, vědci Taré a Koneo, odletí s výzkumnou výpravou na planetu Adalé. Tam plyne čas úplně jinak a zjistí, že na Zemi se stala katastrofa a lidstvo vyhynulo. Kaneo vymyslí plán pro zachování populace a v podstatě se pasuje do role spasitele, což mě trošku iritovalo. Naklonuje se a “vyrobí” děti tak, aby se mezi sebou křížily a rozmnožovaly. Muže pojmenovává T1 až T50 jako nějaké tanky. Ženy jsou pod písmenem R, ale některé mají i jména. Mimo jiné je mezi nimi Neo a Ré, děti narozené z fyzického splynutí. Další část je o tom, jak tyto, už dospělé, děti (píšu děti, protože se v průběhu většiny příběhu chovají dosti dětinsky) přilétají na Zemi a jak si vedou, co prožívají. Dostávají se do velmi svízelných situací a pomáhají si při tom vymoženostmi ze “svého” světa. Je zde zakomponováno mnoho událostí z historie, vždy obohacené nadčasovými “hračičkami”, léky a přístroji. V průběhu několika let života se snaží stále udržet projekt svých předků a zachovat rod. Nemnoží se ovšem jen mezi sebou, jak bylo původně v plánu, ale v několika případech se jejich životy spojí s obyčejnými pozemšťany, či rozšíří své potomstvo opět klonováním. Autorka jemným způsobem stále připomíná, že člověk je JEN člověk, a ani žádné vymoženosti moderní doby a zázraky nezachrání nikoho před osudovou láskou nebo smrtí. Dost se zaobírá evropskou historií, kterou dokresluje intimnějšími zajímavostmi a hodně filozofuje.

Moc se m líbila už před lety, dlouho jsem ji nemohla najít, mám radost, že je opět v mé knihovně. (Půjčila jsem knížku známé a už jsem ji nikdy nedostala zpět)