Hodnocení a recenze čtenářů Nápověda

4.8 z 5 5 hodnocení čtenářů

5 hvězdiček 4 hvězdičky 3 hvězdičky 2 hvězdičky 1 hvezdička

Přidejte své hodnocení knihy

  • Ivana registrovaný uživatel 4 z 5 hvězdiček

    Přesto ,že život tohoto mladého muže byl tak strašně těžký a smutny , popsal ho takovým stylem ,že jsem knihu přečetla jedním dechem.Knihy s tímto tématem by mělo číst mnohem,mnohem lidí, aby se nikdy nezapomnělo!!! Děkuji.

    Přečíst více
  • Eva Francová registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček

    Miloš Bondy byl šestnáctiletý mladík, když s rodiči nasedl do vlaku směr Terezín. Poté se dostal do Osvětimi a na konci války i do dalších koncentračních táborů. Měl štěstí, že všechny hrůzy, které ho potkaly za čtyři roky, přežil. Rozhodl se sepsat svůj příběh, aby se nezapomnělo na spoustu statečných lidí, kteří neměli takové štěstí jako on. Ráda čtu knihy pamětníků z druhé světové války. Myslím, že na toto období našich dějin by se nemělo zapomínat. Ač jsem již přečetla dost knih s tímto tématem, nikdy mě nepřestane udivovat, jaké hrůzy se tu děly, jak dokázal jeden člověk přimět ostatní, aby poslouchali jeho zvrácenosti. Nejprve zbavit lidskosti a pak i života. Vyprávění pana Bondyho je skvěle napsané, začetla jsem se a pak už jsem knihu nedala z rukou. Na to, o jak vážném tématu kniha je, je psána až s lehkostí, místy s humorem. Jsou tu sice vylíčeny nepěkné situace, ale jsou popsány tak, že knihu můžou číst i slabší povahy… Rozhodně kniha, která stojí za vaši pozornost a za to, aby byla stále vidět.

    Přečíst více
  • Knihosvet1 registrovaný uživatel 5 z 5 hvězdiček Hodnoceno z aplikace

    "Dnes naposled děvče pij číši vína, zítra jede transport do Terezína..." Memoáry jednoho z mála přeživších holokaustu. Miloš Bondy nás svým vyprávěním přenese do dob jeho dospívání, kdy žil spolu s maminkou, tatínkem a sestrou v Praze a vedli docela spokojený život. Dokud nepřišlo povolání do transportu... Je až k neuvěření, že si těmi všemi hrůzami tento hrdina skutečně prošel, přes to všechno přežil a do konce života o tom dokázal mluvit. Kniha je plná osobních ztrát, bolesti a strachu. Štěstěna vážně stála celé ty dlouhé čtyři roky při něm. Kdykoli měl na mále, osud mu přihrál člověka, s jehož pomocí měl sílu jít dál a nevzdat se. Mockrát utekl hrobníkovi z lopaty, i když už měl téměř vykopán vlastní hrob. Kdykoli si myslel, že už bude lépe a osvobození se blíží, ocitl se v dalším transportu do dalšího z mnoha lágrů. Ke sklonku války zažil i jeden z pochodů smrti. Když už bylo po všem a město osvobodili Američané, nakazil se tyfem a opět málem zemřel... Tento pán se dožil neuvěřitelných 96 let a vedl šťastný a naplněný život, obklopen lidmi, kteří ho milovali. I přes všechny bolesti a ztráty neztratil víru v dobro. Zemřel pouhé tři roky po vydání této knihy... A přitom nechybělo málo, a nespatřila světlo světa. Tenhle pan Miloš byl vážně "klikař".

    Přečíst více