Recenze na knihu
Já a moji muži Eva Dolejšová

Kniha se četla velmi rychle. Je až k nevýře, že i mě prošli životem podobní muži, jako hrdince v této knize :-)

Autorku neznám, byla to tedy moje první kniha od ní a musím říct, že mi opravdu sedl autorčin humor a styl, jakým knihu napsala. 👌 Text je napsán vtipně, takže jsem se často usmívala a někdy i vyprskla smíchy, protože jsem ten typ člověka, co si ihned všechno dokonale a velmi živě ve své hlavě představí. 😆 📖 Kniha má pouhých 120 stran a jsou v ní jednotlivé kapitoly - každá kapitola se zabývá určitým mužem, který se v životě Evy objevil, ať už se jedná o tatínka, bratra, milence či manžela. 👀 🤓 Mohu říci, že se jedná z části i o psychologickou knížku, protože náš život rozhodně hodně ovlivňuje to, jak a s kým jsme prožili své dětství, jak se k nám kdo choval, jaký jsme z něj měli pocit a co pro nás kdo udělal či neudělal. Vše se nám to zapisuje do hlavy (nevědomě) a my si pak bohužel či bohudík v životě hledáme přesně to, na co jsme byli zvyklí. Někteří nespokojení jedinci to dokáží změnit, což je pak velká výhra a úleva v jejich životě, ovšem někteří musí dostat x krát na hubu, aby se konečně poučili ze svých dřívějších chyb. 🤷‍♀️ Ono není lehké si v sobě změnit naprogramování, ale jde to. Někdo všechno hned prokoukne a ví přesně, co od života chce či nechce, někdo se k tomu musí holt dopátrat... 🔎 Na knize mi nesedí jedna věc, a to povolání hlavní postavy a následné řešení jejich táhnoucích se problémů.. 🤔 Samozřejmě v dětství se určité věci nedají ovlivnit, ale při povolání, které si autorka vybrala, by měla jasně už dávno ve svém životě vše pochopit ještě dřív, než se stane jedna katastrofa za druhou. Tohle ve mně nebudí moc důvěry. 🤷‍♀️ Ale víc prozrazovat nebudu, obrázek si udělejte všichni sami. 😎 Shrnutí: Pohodová, krátká, milá, humorná, místy i naučná kniha, která pobaví, ale zároveň umí člověka dovést i k zamyšlení nad svým vlastním životem či jinými životy, které žijí lidé v jeho okolí... 👩‍🦱👨‍🦰👩‍🦳👱‍♂️

Takhle už to holt v životě chodí. Většinou. Málokdo však umí přetavit zdánlivě obyčejné zážitky do čtivé, vtipné a laskavé podoby. Stoosmnáct stránek ulétne, ani nevíte jak, a to mě na téhle knížce možná zamrzelo. Tohle jediné. Skutečný "životní" příběh plný zkušeností jedné ženy s opačným pohlavím, by si nepochybně zasloužil podrobnější zpracování. Ale tím by možná přišel o atmosféru, kterou rozhodně má. I tak opravdu stojí zato. Autorka, ač ve stylu úsporná, scukla poselství knihy v bravurních dialozích, trefných přirovnáních postrádajících rádoby "učené" výrazy a vůbec snahu o jakoukoli intelektuálnost. Přesto je knížečka plná barvitých slov použitých vždy s rozmyslem tam, kde se to hodí. Na pár místech jsem se musela zasmát, nakolik připomínala mé vlastní zkušenosti, úlety či nepřekonatelné fóbie. "Zlatokopectví mi nikdy nešlo" "Zamilování je prý podobné, jako když jste závislí na omamných látkách. Hormony vám zastřou zdravý rozum a vy jste povětšinou v takovém rauši, jako byste si šňupli koks." "Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Jen nevím, zda bych zemřela pod pyramidou kamení nebo by na mě přilétlo jen pár oblázků. Nebudeme si nic namlouvat, nevěra se děla, děje a dít bude." Doporučuji všem, kdo marně hledá potřebný nadhled v obtížnějších životních situacích a namísto návštěvy psychologa přivítá laskavý humor, který je zlehčuje. To proto, abychom se nezbláznili.