Myš

Co se stane, když z ústavu pro nesmrtelnost uteče myš? No, nic dobrého to jistě nebude. A co teprve, když se tak stane zrovna v metru, kde jsou v běžný pracovní den statisíce lidí ... . Nějaká ta zombie apokalypsa už asi mnohé nepřekvapí. Klasický den, kdy se vše zvrhne v masakr a obyčejný život skončí. Ale příběhy by překvapit mohly. Kdo jsou Asja, Kosťa a Seva, kdo Toňa a Lavr a co je v takové chvíli pojí dohromady? A jak se postaví k tomu, co se děje? . Přiznám se, že prolog mě neoslovil a bála jsem se, co z toho nakonec bude. Ale příběh opravdu velice překvapil. Bavilo mě to, charaktery postav byly zvláštní až originální a většina mi přirostla k srdci. Což také způsobilo první pláč hned na začátku knihy a druhý na jejím konci ... . Kniha byla za mě dlouhá úplně akorát a vlastně neobsahovala ani žádné šílené zvraty, ale působila tak nějak na duši člověka a na jeho myšlenky opravdu zajímavým způsobem. No a epilog vám vysvětlí, proč tuhle knihu v Rusku raději ne-e :).

V příběhu sice nejde o celosvětovou apokalypsu, ta se odehraje pouze v Moskvě, ale to nic neubírá na tom, že jde o poměrně pocitově tísnivou záležitost plnou emocí. Vše začne díky nedůslednosti jednoho zamilovaného strážného ve výzkumném ústavu. V podstatě nevinně... Nemuselo se stát nic, nebýt další nedůslednosti: tašky ponechané tam, kde správně neměla co dělat. To už pak malé naštvané laboratorní myšce nebrání nic v tom, aby jediným kousnutím nastartovala něco, co už nejde zastavit. A od toho momentu už se člověku nechce knihu odložit, se zatajeným dechem sleduje těch několik přeživších, místy zatíná zuby, utírá slzu, bezmocně tiskne zmačkaný kapesník aby vzápětí zase uvěřil, že ne vše je ještě nenávratně beznadějné. Silných momentů je zde opravdu dost. Celé je to sice katastrofický příběh, ale jistá část doslovu mě tak trochu rozesmála: prostě klidně bych věřila celé té záležitosti se smrtelně nebezpečným virem, ale to, co padne v doslovu... tomu se říká nefalšovaná "bujná fantazie" - stát se může na světě cokoli, ale jsou věci, které ani náhodou... Rozhodně doporučuji všema deseti těm z vás, kdo máte postapo rádi a nevadí vám drsnější popis některých scén.