Most sebevrahů (Defekt)

Od Mostu sebevrahů jsem čekala víc. Styl psaní mi úplně nesedl a kniha mě sice nutila číst dál, ale hlavně proto, že autor neustále oddaloval odhalení a naznačoval, že přijde něco velkého, ale nakonec mi rozuzlení přišlo spíš nijaké. Celkově mám pocit, že z poměrně jednoduchého příběhu vznikla zbytečně natažená kniha.

Nic moc

Taylor Adams rozděluje thrillerovou komunitu. Buď jeho knihy budete milovat, nebo Vás prostě neosloví! Já jsem jeho fanoušek, četla jsem od něj vše, co u nás bylo vydáno. NENÍ ÚNIKU, byla má první kniha, kterou jsem od autora v minulosti četla a myslím, že i zrovna v tomto období - pamatuji si, že venku byl sníh. Hodnotila jsem ji plným počtem hvězd a byla nadšená. Další knihou byla NA DOSTŘEL a ta byla takový lepší průměr, dostala 3 hvězdičky, ale i tak se mi jeho styl psaní líbil a moc jsem se těšila na další knihu. MOST SEBEVRAHŮ je přesně uprostřed – není tak excelentní jak Není úniku, ale je o něco lepší než Na dostřel. Adams umí nastavit šílené tempo, příběh letí a ani teď po dočtení nechápu, jak toto dělá. Opravdu umí vytvořit dokonalé napětí. Čtenář je v ději s hlavními hrdiny od první kapitoly a chce vědět víc, proto otáčí stránky, nejde rozumně spát a knihu musí prostě dočíst. Všechny tyto čtenářské nešvary, kterým se snažím vyhýbat, tak Adams u mě dokonale zbořil. :-) Základní prvky jsou na téma: sériový vrah & dvojčata, a to vše se odehrává jen se třemi hlavními hrdiny, poblíž mostu, kterému se říká MOST SEBEVRAHŮ. Celý příběh tam není opravdu nikdo další – teda když nepočítám prodavačku na benzince :-) Autor si vystačí s málem a je z toho velký příběh, který je i vyprávěn trochu jinak než jsme povětšinou zvyklí. Dostaneme 3 verze příběhu - oběti, sestry a nakonec verzi policejního důstojníka. Moc jsem si čtení užila! Určitě doporučuji!