Recenze na knihu
Pes, který následoval hvězdy Anna Sólyom

4,5/5 ⭐️ Za knihu v rámci spolupráce za účelem recenze moc děkuji @knihydobrovsky @kniznizavislaci & @nasenakladatelstvi Dojemný a laskavý příběh o naději, druhých šancích a znovuobjevení chuti žít, inspirovaný skutečným příběhem.❤️‍ Mě tahle kniha tak zasáhla, ačkoliv jsem tušila, že to bude bolavý příběh o uzdravování zlomených duší. Příběh je krásné a citlivě napsaný právě díky tomu, že se většinu knihy na svět díváme očima Roshiho. Ten na své cestě potkává tolik bolavých osudů, a tolik zlomených duší.. A naučí toho hodně nejen sebe, ale i ostatní. “Jestli chceš utíkat rychle, běž sám. Jestli se chceš dostat daleko, běž s někým.” Moc se mi líbilo, jak je kniha rozvržená. Po každém příběhu, který jsme s Roshim prožili je stránka věnovaná psí moudrosti. Čtenář se tak může jednoduše vrátit ke všem důležitým posláním knihy. “Umět odpouštět je polovina štěstí (a druhou polovinou je umět zapomínat)” Na příběh se kromě Roshiho díváme i očima hlavní hrdinky Ingrid, která se učí žít bez svého čtyřnohého parťáka, ačkoliv pořád nepřestává doufat. A i když jsem věděla, jak příběh dopadne, stejně se konalo slzavé údolí. V knize je zmínka z jedné mé velice oblíbené knihy. “Kdy jsi byl nejsilnější?” Otázal se chlapec. “Když jsem se odvážil dát najevo svou slabost. Kdo žádá o pomoc, ten se nevzdává.”