Recenze na knihu
Spící chlapec Kristýna Vlasáková

Anežce zemře maminka a ona se musí starat o svého malinkého bratra. Marii vychovává babička a mezi svými vrstevníky není příliš oblíbená. Lence také zemřela maminka a ona touží poznat své kořeny. Tři ženy, tři osudy ve třech různých dobách, které toho ale mají společného mnohem víc, než by se mohlo zdát. A navíc je spojuje jedna fotografie malého chlapce. Nejde vlastně o jeden příběh, ale o tři příběhy tří žen. Každý se odehrává v jiné době, od nejstaršího, který začíná už v roce 1911, až po poslední, který končí v roce 2018. Hrozně se mi líbilo, jak jsou jednotlivé příběhy oddělené a jak postupně sbíráme střípky jednotlivých osudů, aby se před námi pomalu začaly propojovat a zapadat do sebe a příběhy se nám postupně propojují. Přitom jsem vůbec neměla problém se v jednotlivých obdobích orientovat, všechno je přehledně rozdělené a dobře se v příběhu vyznáte. Ale pozor, nečeká vás úplně veselé čtení. Naopak jsou to hodně silné příběhy a v knize není nouze o emotivní situace, při kterých možná budete potřebovat i kapesníčky. Mně se moc líbilo, že jednotlivé osudy nepůsobily jako něco, co už jsem četla mnohokrát. Příběhy jsou originální, bez zbytečného klišé, a některé momenty mě opravdu zasáhly. Postavy jsou podle mě fantasticky napsané. Každá z žen má svoji vlastní povahu, svůj život a svoje trauma, které ji nějakým způsobem formovalo. Přitom mezi nimi postupně nacházíte podobnosti a spojení, která zpočátku ještě nejsou úplně vidět. Každá si také projde vlastním vývojem a právě sledování jejich životních cest mě opravdu hodně bavilo. Nejsilněji mě oslovil příběh Anežky. Ten byl pro mě nejemotivnější a vlastně ho považuju za takový nosný bod celé knihy. Styl autorky mi seděl. Kniha mě pohltila natolik, že jsem ji přečetla během pár hodin. Bavily mě dialogy, postavy i postupné odkrývání toho, co všechny tři ženy spojuje. Mohla jsem si s nimi poplakat, občas se zasmát a hlavně jsem chtěla pořád pokračovat dál, abych zjistila, jak do sebe všechny ty střípky nakonec zapadnou. Spící chlapec je za mě opravdu povedená kniha, silná, emotivní a dotažená do detailů. Mám ráda příběhy, ve kterých se postupně propojují různé generace a minulost ovlivňuje přítomnost, a tady to podle mě fungovalo skvěle. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si tuhle úplnou novinku přečíst, a rozhodně ji doporučuju dál.

Wow. Přečteno za víkend, to mluví za vše, ale pojďme se na tuhle knihu podívat pořádně. Vypráví o třech ženách v různých letech s životními příběhy, které spojuje nejen krev. Začneme Anežkou, která žije v roce 1911. Je to malá holčička, které se narodí bráška, ale její maminka za to zaplatí životem. Začínáme tedy fakt zostra, a když další kapitola skočí na Marii do roku 1949, byla jsem doslova nešťastná, že se nedozvím, co se stalo v jejím životě dál. Marie v roce 1949 taky nemá maminku. Bohužel nikdy neměla štěstí ji poznat a vychovávala ji babička. Čím je starší, tím víc se trápí, proč ji maminka nechtěla a kam se poděla. Další kapitolou skočíme do roku 2018 k Lence. A já jsem znovu byla smutná, protože i Marie si mě dokázala získat. Lenka studuje střední školu a má za úkol napsat o nějaké rodinné události, kterou nezažila, a zamyslet se nad tím, jak ji ovlivnila. A tak začne pátrat po svých předcích a jejich životech. V knize se na střídačku vracíme k Anežce, Marii i Lence a sledujeme, jak se jejich příběhy pomalu proplétají, některé vzorce se opakují a jak je možná těžké udělat správná rozhodnutí, přestože si všechny myslely, že to tak těžké nebude. A já jsem byla nadšená, že se dozvím o životech těchto žen všechno. V knize je tolik lidských osudů a příběhů, které mě zasáhly. Věřím, že každý si v ní najde něco, co zažil i ve své rodině, a o to je to silnější. Člověk si tak nějak víc uvědomí, jak čas letí a co možná všechno neví o svojí rodině, a čas, který má na to, aby to zjistil, není nekonečný. Líbilo se mi, že díky letům, ve kterých se příběh odehrává, se dotkneme i historie. Obdivuju autorku, jak se popasovala s návazností, postavami a celým příběhem. Je to fantastický debut a já se neskutečně těším na její další knihy, které, doufám, přijdou.

Tenhle román byl přesně můj šálek kávy. Máme tady tři dějové linky – linku Anežky, která se odehrává od roku 1911, linku Marie, který se odehrává od roku 1949, a nakonec současnou dějovou linku Lenky. Všechny tři příběhy byly výborné, skvěle napsané a já jim nemám co vytknout. Nedokážu ani vybrat, která dějová linka byla lepší. Tento román je o pátrání po rodinné historii, hledání vlastních kořenů, o vině a odpuštění. Je taky o lásce, o ztrátách a nelehkých rozhodnutích. Já jsem si ho opravu užila a určitě doporučuji k přečtení!

Tři ženy a dávná tajemství. Lenka, žijící v současnosti, začne pátrat po svých předcích. Marie se narodila v roce 1946 a hledá svou matku. Anežka žila na začátku dvacátého století a její život byl spojen s rodinou tragédií. Jak jsou tyto ženy provázané a kdo je spící chlapec na fotografii? Pojďte odhalit tajemství jednoho rodu. Ráda objevuji nové české autory, tato kniha mě navíc zaujala svou anotací. Bylo jasno, že je přesně pro mě. A nespletla jsem se. Dostala jsem dechberoucí příběh, který mě zcela pohltil. Původně jsem do knihy chtěla jen nakouknout, ale nešla odložit. Přečetla jsem ji na jeden zátah a prožívala jsem život Lenky, Marie i Anežky. Příběh se mě dokázal dotknout, absolutně si mě získal. Je skvěle napsaný. Text příjemně plyne, kapitoly většinou končí tak, že vás určitým tajemstvím lákají číst dál. Ani se mi nechce věřit, že je to prvotina, jak dobře je knížka napsána. Máme tu spoustu tajemství, které postupně odhalujeme. Jsou tu ukázány nelehké životy, i to, jak se s nimi člověk musí poprat. Ač tu máme hned tři časové linky, je to napsáno tak, že se jednotlivé hrdinky nepletou, je to všechno jasné a přehledné. Jak dobrá je kniha poznám i podle toho, zda u ní brečím. A ano, tady se na mě emoce přenesly, a i nějaká ta slzička ukápla. Tohle mě vážně bavilo, od začátku až do konce. Knížku si rozhodně přečtěte.

Po dlouhé době zase nádherná knížka, kterou mám přečtenou na posezení. Silný příběh, tři hlavní hrdinky, tři časové linie a autorka, která toho ještě hodně dokáže. Moc doporučuji ❤️

Moc pěkná kniha, přečtená za necelé dva dny. Mohu jen doporučit.