Recenze na knihu
Vlkodlak Ed & Lorraine Warren

"Nejděsivější případ z archivů manželů Warrenových", tedy jako každý jejich případ, tentokrát o vlkodlaku tak strašlivém, že jednou kousnul doktorku do ruky bez trvalých následků. Ač se kniha tváří jako horor, autor nedokázal vytvořit požadovanou atmosféru a musel tedy ke všem výjevům explicitně napsat, jak je to strašlivé a děsivé, jinak by to nikomu nedošlo. Způsob, jakým nám kniha vnucuje co si máme myslet, je místy až směšný ("dlouhé pruhy svaloviny na jeho zádech jí připomínaly šelmu - vlka") a nedá se brát příliš vážně, ač se tak zoufale snaží prezentovat. Nad logikou příběhu jsem si na čele vyklepal důlek ("vlkodlak" zvládne přemoci současně 12 policistů, pak se mu ubrání samotná žena, za opakované napadání policistů a nemocničního personálu neskončí ani jednou ve vězení, aby mohl příběh pokračovat, jednou z něj psi strašně šílí - doslova jednou, jinak je jim zase úplně fuk) a korunou je z ničeho nic se objevivší linka novináře, která je stejně zbytečná jako Indiana Jones v prvním filmu. Knihu bylo holt potřeba natáhnout, protože je až nečekaně krátká. Kniha má všechny zápory, které typograficky může mít. Velké písmo, řádkování, krátké odstavce a mezi každou kapitolou, která běžně má tak 1-2 strany, je opět 1-2 strany prázdných stránek. Dát tomu standartní formát diplomové práce, bude kniha poloviční. Pokud se Vám kniha někdy dostane do ruky zdarma, pro zajímavost si to přečíst můžete, nezabere to moc času, ale rozhodně nestojí za cenu, za kterou se prodává.