Recenze na knihu
Vlakař Petr Študent

Historických románů z období druhé světové války už bylo napsáno mnoho. Petru Študentovi se s jeho knihou Vlakař ovšem podařilo být i přesto nesmírně originální, a to hned v několika ohledech. V první řadě je to samotné prostředí vlakové pošty. Troufám si říct, že knihy s touto tématikou (a obzvláště z kategorie beletrie) by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Kniha tak nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s tímto specifickým historickým povoláním a tím, jak to ještě relativně nedávno fungovalo. Je vidět, že autor o vlakařích hodně ví, dlouho historii vlakové pošty studuje a zajímá se o ni. Petr Študent jde nicméně s originalitou námětu ještě dál, protože jako hlavního hrdinu svého románu, vybral postaršího německého úředníka. To také nebývá tolik obvyklé. Adolfu Kleinovi je na začátku příběhu v roce 1938 již přes padesát let. Má manželku Miladu, která je českého původu, a s ní tři dospělé děti – maturantku Emilii, která ještě žije s rodiči, a dva syny – Henricha a Karla. Zatímco Karl je zatím svobodný, Henrich má dvě již větší děti. Je škoda, že o rodinném pozadí respektive historii Adolfa Kleina toho nevíme o moc více. V průběhu knihy se dozvídáme spíše malé střípky o účasti v první světové válce, o tom, že pracovat jako vlakař bylo jeho velké přání, jak se seznámil s Miladou a kdo byl její otec, jinak ale předešlých padesát let Kleinova života zůstává opředeno tajemstvím. Pro čtení knihy je zároveň dobré orientovat se v českých a světových dějinách. Autor se nezdržuje tím, že by vysvětloval okolnosti historického pozadí. Počítá s tím, že čtenář ví, co se mezi lety 1938 a 1945 odehrávalo a že si dovodí na základě datace, co se odráží v příběhu za události, které vytváří kulisy Adolfova života. Adolf nemá jednoduchou pozici. Je Němec, ale vstoupil do smíšeného manželství. Národnost pro něj není důležitá, což ale mnozí jeho blízcí nechápou. Ať už jde o přátele, nebo dokonce i o vlastní rodinu, kdy oba jeho synové propadají nacismu natolik, že pro ně je přednější než rodina. Co se mi na hlavním hrdinovi líbilo je jeho „obyčejnost“. Nebyl to hrdina v klasickém slova smyslu, že by se od začátku aktivně účastnil odboje z důvodu nějakých vyšších morálních hodnot, ale vlastně obyčejný muž od rodiny, který chce „jen“ odvést dobrou práci a ochránit svou rodinu a přátele. Za tímto účelem můžeme sledovat velmi zajímavý vnitřní boj a balancování mezi dobrem a zlem. Příběh Adolfa Kleina ukazuje, že někdy není možné postavit se jednoznačně na jednu stranu. Že je někdy racionální udělat ústupek zlu. Že je lidské chybovat a že ne vždy se rozhodneme správně. Že nikdy nevíme, jaké důsledky budou mít naše činy. Že pokud přijdeme o všechno, potom už nemáme, co ztratit. A že pokud se nějaký režim snaží lidi připravit o všechno, pak si právě tím pod sebou podtrhává větev. Upřímně se těším na pokračování, které má vyjít v únoru 2027. Myslím, že osud Adolfa jakožto Němce, který má kořeny v Brně, po roce 1945 bude dál velmi těžký.

Historická román Vlakař zavádí čtenáře do Brna v letech 1938-1945, kdy se tehdejší Československo ocitá pod nacistickou okupací a běžný život se postupně mění v boj o přežití. Hlavním hrdinou je německý úředník vlakové pošty Adolf Klein, který v Brně žije se svou českou manželkou a třemi dětmi. Zatímco jeho synové podlehnou nacistické ideologii, dcera se naopak zapojí do českého odboje. Adolf se tak dostává mezi dva světy, dva protichůdné postoje. Je nucen dělat rozhodnutí, které mají dopad nejenom na jeho život, ale na celou jeho rodinu. Co musím vyzdvihnout, je věrohodnost a skvěle vykreslené prostředí. Díky tomu není prostředí Brna jen pouhou kulisou, ale stává se nedílnou součástí celého příběhu. Zajímavé je také téma člověka, který se ocitl uprostřed dějin. Kniha neukazuje válku pouze prostřednictvím známých historických událostí, ale především očima obyčejného člověka, který se snaží chránit své nejbližší a zároveň se snaží zachovat si vlastní morální zásady. V celé knize se objevují složité otázky viny, zrady, ale i odvahy, lásky a odpuštění. Žádná postava není černá nebo bílá, to vše dává příběhu uvěřitelnost, protože život není nikdy černobílý. Vlakař není jen románem o druhé světové válce. Je to příběh obyčejných lidí, jejich životy převálcovaly dějiny. Zaujme především ty čtenáře, kteří mají rádi historické příběhy založené na skutečných událostech, příběhy z období okupace a války. Tento příběh není o válečných hrdinech nebo velkých hrdinských činech, ale o každodenním životě, rodinných vztazích a těžkých morálních rozhodnutích.