Recenze na knihu
Eden Nikol Matějková

LitRPG je subžánr, který jsem si velmi oblíbila už od první knihy tohoto typu, kterou jsem před lety četla (ač musím přiznat, že ani v rámci LitRPG ještě nemám načteno mnoho); tou byl Erebos od Ursuly Poznanski, a i když je z textu zjevné, že Eden se odehrává v jiné době, v současnějším čase, přesto na mě kniha úplně udeřila vlnou až takové nostalgie a připadala jsem si knihou Eden okouzlená úplně stejně jako tehdy před deseti lety Erebosem. Kniha je taková pomalejší, nikam nespěchá, nenechává čtenáře od začátku prožívat i hrdinčiny běžné životní situace, které pomáhají ukazovat formování nejen jejího charakteru, ale i situace; tyto prvky se postupně plynule prolínají celým příběhem a vytvářejí plastický obraz, který ukazuje svou promyšlenost a průnik takřka středověkého světa Edenu a moderní současnosti, ze které pocházejí zúčastněné postavy. Ano, dokážu si představit, že někdo by mohl knihu nazval rozvláčnou až utahanou, na mě způsob pomalého uchopení příběhu ale působil naopak, jako možnost zpomalit, vydechnout a doopravdy se do světa a postav ponořit. Ano, našla jsem v příběhu pár prvků, ve kterých jsem měla pocit logických nesrovnalostí nebo kde mi to trošku haprovalo, ale byly to dílčí motivy a na celkovém dojmu z knihy se to myslím nijak výrazně nepodepsalo. Jsem z této knihy opravdu velmi nadšená. Máme tady lidské postavy, které se chovají opravdu, no, lidsky, zajímavý svět a příběh, který baví a chytne, navíc v hávu velmi příjemného stylu psaní, kdy stránky utíkají pod rukama jedna za druhou - a já budu určitě s velkými očekáváními vyklízet další díl. Máme tady opravdu velmi dobré čtení.