Recenze na knihu
Právo nálezce, 2. vydání Stephen King

Stalo sa vám už pri čítaní vašej obľúbenej knihy alebo série, že sa autor so svojimi postavami vybral smerom, ktorý sa vám nepáčil? Čo by ste v tej chvíli autorovi najradšej spravili? Práve takáto posadnutosť obľúbeným literárnym dielom stojí v centre druhého príbehu Stephena Kinga s Billom Hodgesom a jeho partiou. Slávny spisovateľ John Rothstein príde o život rukou Morrisa Bellamyho. Ten mu ukradne nevydané rukopisy aj peniaze a ukryje ich v kufri. Na dlhé roky sa však dostane do väzenia za iný zločin. V súčasnosti nájde ukrytý kufor mladý Pete Saubers a tým sa rozbieha kolotoč udalostí a napínavých situácií, ktoré postupne naberajú na obrátkach. Keď na scénu prichádza Bill Hodges, Holly Gibneyová, ktorá sa už začína trošku socializovať a ich parťák Jerome, „traja pátrači“ alebo vyšetrovací tím je na svete. Pousmial som sa pri Billovom popise Holly: „Ještě, že tě mám rád, Holly, ..., jinak bych tě musel zabít.“ Morris Bellamy je výborná postava. Je fascinujúce sledovať kam ho zavedie jeho posadnutosť. A keď sa dostane z väzenia, rozhodne to nebude príjemné. Veď ruku na srdce, keby ste roky zúfalo čakali na niečo, po čom túžite, a potom zistili, že to tam už nie je, asi by ste neboli nadšení ani vy. A čo potom človek, ktorého posadnutosť dávno prekročila všetky hranice? Páčilo sa mi aj prepojenie s predchádzajúcim dielom. King pripomína udalosti z Pána Mercedesa a ukazuje, ako ich následky naďalej zasahujú do životov jednotlivých postáv. Autor prináša príbeh o zvrátenej posadnutosti a odhodlaní, ale aj o snahe pomôcť vlastnej rodine. Z tohto hľadiska sa mi páčil práve kontrast medzi Morrisovými sebeckými pohnútkami a Peteovou snahou pomôcť svojej rodine. Záver je poriadne zbesilou jazdou! Hoci sa mi prvý diel páčil o kúsok viac a mal som pocit, že tentoraz dostali hlavné postavy trochu menej priestoru, nič to nemení na tom, že som si Právo nálezce parádne užil. Za knihu ďakujem: Beta-Dobrovský. „Nikdo nejezdí zadarmo a nakonec i ta nejlepší loď jde pod hladinu, glo, glo, glo. Jediná možnost, jak to vybalancovat, je vytěžit z každého dne na hladině co nejvíc.“

Právo nálezce, další příběh o naprosto psychicky narušeném člověku. Dostává mě, jak King dokáže napsat příběh o zdánlivě neškodném tématu, jako je například posedlost oblíbeným autorem. Již jsme se u Kinga s tímto tématem potkali, a to v knize MISERY. Ovšem i v Právu nálezce, opět autor vykreslí toto téma takovým způsobem, že se jako čtenář cítíte více než nepohodlně při čtení zločinů, které páchá Morris. Rozhodně však není na místě si snad myslet, že jeho zločiny nejsou až tak zlé, jako ty, které páchal Pan Mercedes. Čímž se dostáváme k jednomu z více propojení s knihou Pan Mercedes. Nezapomínejme totiž, že není mrtvý. Je jen v kómatu. A to by nebyl Stephen King, aby to bylo jen tak. Rozhodně je tu dobře budované napětí. Příběhy všech postav se pomalu spojují v jeden ucelený, silný příběh a závěr. A dokonce je možná i lepší tento druhý díl, něž první. Lepé napsaný a více propracovaný. Jsme sice zase v thrillerovém žánru, ale myslím, že nám tento díl nabízí mnohem víc. Zbožňuji, jak se tu postupně seznamujeme s postavou Holly, tudíž určitě doporučuji si knihu Holly, nechat až po dočtení této série. Ovšem Bill Hodges, opět nezklamal. Tohle je snad můj nejoblíbenější detektiv a postava v jednom. Znovu sarkastický, mrzutý, ale po čertech skvělý. Jelikož nejsem úplně čtenář thrillerů, nebojím se přiznat, že Bill Hodges je pro ně to nejlepší na této sérii.