Recenze na knihu
Žena na schodech Bernhard Schlink

V minulosti tu máme tři muže a jednu ženu. A také obraz s jejím portrétem. Ten však společně se ženou zmizí neznámo kam. Po více jak čtyřiceti letech se obraz vystavuje v Sydney. Muži se za ním vypraví a najdou tu i zmizelou ženu. Proč je právě tady a co se odehrálo během těch let, co se neviděli? Tak tohle byla kniha, u které jsem v podstatě od začátku až do konce vlastně nevěděla, co od ní mám čekat a autor mě mohl jen překvapit. Od Bernarda Schlinka jsem četla jeho knihy Předčítač a Vnučka, ze kterých jsem byla absolutně nadšená, bylo tedy jasné, že Ženu na schodech si potřebuji přečíst. Ponořila jsem se do příběhu, odtajňovala jednotlivé spojitosti a pak mi autor přinesl něco, co jsem absolutně nečekala. Zajímavý a nečekaný vývoj. Zajímavý vhled do jednotlivých postav… Bylo to jiné, ale rozhodně poutavé. Je znát, že je autor právník a svou profesi v knize často využívá. Z textu je pak cítit, že rozhodně ví, o čem píše. Nemyslím si, že je tahle kniha pro každého, ne všechny bude bavit. Nějaký akční děj tu najdete, ale je ho tu poskrovnu a spíše se tu řeší přemýšlení nad životem, co by, kdyby… ale mě to stačilo. Některé postavy jsem si oblíbila, ač se chovaly až nelogicky, ale já jsem s nimi vážně chtěla trávit čas.

Knížku jsem si koupil, téma mi přišlo zajímavé. Těšil jsem se na knihu podobnou Předčítači. Ale ouha. Buď jsem nepochopil záměr autora, nebo mi něco ušlo, ale kniha mi přišla úplně nezajímavá. A přitom lokace, kde se děj odehrává i styl psaní je ok. U této knížky stačí přečíst pouze předsádku. Bohužel.