Recenze na knihu
Kde hnízdí orli Ema Šindelářová

Ema, česká emigrantka žijící v Nizozemí, se s přítelem rozhodne pořídit si ve španělských horách finku (česky by se dalo říct domeček, chaloupku). Když se chystají odjet, svět zasáhne pandemie. Budou se tak muset vyrovnat s lockdownem, s prací na fince i zahradě, ale největší práce bude na jejich vztahu. Hned na začátku musím říct, že mě překvapilo, že je kniha autobiografická, to jsem nečekala, ale možná o to víc jsem si čtení užila. Měla jsem totiž pocit, jako kdybych Emu znala už léta, byla mi neskutečně blízká, měla jsem sto chutí se za ní vypravit do Španělska a nějaký čas tam s ní pobýt. Kniha je hodně osobní, milá, lidská ale hlavně ze života. A právě díky tomu se v příběhu můžete najít a osloví vás o to víc. To se mi opravdu povedlo. Spousta situací mi byla blízkých a já Emě tak rozuměla. Bavilo mě poznávat Španělsko, ale i Nizozemí. Blízké mi byly i vzpomínky na Českou republiku, na to, jak to u nás chodilo. Je to kniha o ženě, která hledá své hnízdo. Je o rodině, o lásce, ale hlavně o tom, jak být sama sebou. Moc mě čtení bavilo, chtěla jsem se ke knížce vracet a rozhodně si musím přečíst i autorčinu předchozí knihu.