Recenze na knihu
Dopisy od Sybil Virginia Evansová

Sedmdesátiletá Sybil van Antwerpová má za sebou nelehkou životní cestu, úspěšnou právnickou kariéru i spoustu vzpomínek, které stále nosí v sobě. Když jí začne zrak komplikovat její milovanou činnost – psaní – a do rukou se jí dostane stará korespondence, rozhodne se znovu otevřít některé kapitoly svého života. Prostřednictvím dopisů rodině, přátelům i lidem, které sotva zná, postupně odhaluje své radosti, bolesti, chyby i touhu pochopit sebe sama. Celá kniha je napsaná formou dopisů, což pro mě bylo neuvěřitelně čtivé. Stránky mizely jedna za druhou a ani jsem nevěděla jak. Obrovská pocta autorce, která dokázala vytvořit tak propracovaný příběh s více postavami právě prostřednictvím dopisů. Klobouk dolů za to, že se jí podařilo napsat knihu tak, aby všechno postupně zapadalo do sebe, dávalo smysl a zároveň si udrželo čtenářovu pozornost. Dopisy od Sybil jsou krásná, hřejivá kniha o tom, že každý z nás si životem nese nějaké své břímě. Že každý dělá chyby, každý má svá tajemství a někdy potřebujeme odvahu podívat se zpátky, abychom mohli jít dál. Moc mě potěšilo i to, že Sybil v dopisech se svými přáteli sdílí také knihy, které právě četla. Pro milovníka knih to byl takový malý, ale moc milý bonus. Je to příběh o životě, odpuštění, vzpomínkách a o síle slov, která někdy dokážou spojit lidi víc než cokoli jiného. Hodnotím 5/5* Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi komorní a citlivé příběhy o životě, vztazích a věcech, které si člověk někdy nese v sobě dlouhá léta. Čtenářům, kteří si rádi vychutnají příběh pomalu a nechají ho v sobě doznívat.