Recenze na knihu
Nikdy, nikdy, nikdy Dagmar Linnertová

Moje první kniha z poměrně nové edice Hlas a jsem velmi spokojená. Kniha přináší téma, které je tak nějak pořád svým způsobem tabuizované a jedná se o dobrovolnou bezdětnost. Co se mi na knize líbilo velmi bylo, že hlavní hrdinka si svým rozhodnutím byla jistá a stála si za ním stůj co stůj a druhé velmi příjemné sdělení pro mě bylo, že měla ráda děti, například dceru svých nejlepších kamarádů (většinou znám ženy, které děti vědomě nechtějí, že se zároveň netají tím, že děti nemají příliš v lásce). Na knize se mi také líbila její jasnost a svým způsobem stručnost, žádné přikrašlování, přímé myšlenky hlavní hrdinky, a nejen její, ale i jejich nejbližších. Mně osobně se i velmi líbil samotný závěr knihy. Knihu k přečtení určitě doporučit můžu a těším se na další díla z této edice.

Tahle kniha slibovala další pohled na poslední dobou stále více otvíranou diskuzi o tom, kdy, proč a jestli mají mít ženy děti. V minulosti jsem se setkala s řadou rozhovorů s ženami, které z různých důvodů dobrovolných či nikoliv děti nemají a proto jsem sáhla i po knize, která je příběhem té, jejíž absence dětí se zakládá čistě na jejím svobodném rozhodnutí. Na začátku příběhu hlavní hrdinka otěhotní, nicméně i v té chvíli je vnitřně přesvědčena, že děti mít nechce. S partnerem situaci probírají, posléze však těhotenství nedopadne. Oba partneři jsou v nové situaci, kdy je přírodou rozhodnuto za ně a oba si zkušenost potřebují zpracovat v sobě. Tlak okolí, kde většina vrstevníků zakládá rodiny začne pronikat i mezi naši dvojici, která se ve vztahu ve 2 do jisté chvíle cítila přirozeně a vlastně spokojeně. Philip si začne tuto otázku v sobě znovu otvírat a doufá, že jeho partnerka zváží diskuzi a přehodnocení situace. Jak moc to ovlivní jejich vztah a dojdou společně do cíle ? Přála bych si dřívější konec knihy, epilog mi nenápadně podsunul verzi, ve kterou jsem já osobně nedoufala.

Velice silný příběh ženy, která už od vždycky věděla, že nikdy nikdy nikdy nechce mít děti.. Její osmiletý vztah s Philipem bohužel nevydrží...I když byl s jejím životním rozhodnutím v prvopočátcích jejich vztahu uvědomen a bezproblému smířen, bohužel jeho vnitřní pocity mít děti se během vztahu změnily.. Přenesou se po delší odmlce přes to všechno? nebo zůstanou jen stáří známí?

Co když nechce mít děti? Tak se domluvila s partnerem, mají spolu pěkný, dlouhý vztah, ale po letech se on rozhodne, že by děti chtěl. Navíc jejich kamarádi děti mají. Jak to dopadne? Ustojí ona své rozhodnutí? A nebude toho jednou litovat? Toto je první svazek edice Hlas a já tleskám! Jestli budou všechny knihy z této edice takovéto, tak to bude jednoznačně mé oblíbené čtení a já už chystám místo v mojí v knihovničce na všechny svazky! Je to kniha o mateřství. Být či nebýt matkou, to je oč tu běží a neexistuje na to správná odpověď. Kniha nám dá nahlédnout do různých pocitů a názorů a donutí nás zamyslet se nad tím, jak to máme my a jestli hlavní hrdinku a jejího partnera dokážeme pochopit. Moc se mi líbil autorčin styl, jak jednoduše dokáže zvýraznit a vyzdvihnout to, co je důležité, to, o čem chce, aby čtenář více přemýšlel. Je tu i spousta nádherných myšlenek. Prostě krása. A to hlavní, co já od knih očekávám, to jsou emoce. A tady se na mě dokázaly přenést a já jsem prožívala s hlavní hrdinkou její pocity. Nemohla jsem knihu odložit a opravdu jsem byla zvědavá, jak to celé nakonec dopadne.