Recenze na knihu
Tanečnice Tereza Herzogová

Moje první kniha autorky a já se naprosto zamilovala. Miluji knihy, které ve mně vzbuzují emoce a dlouho na ně myslím a tato je jednou z nich. Autorka má velký talent k napsání příběhu, který je vyladěn do posledního písmene a každé slovíčko do románu zapadá jako puzzle. Čtyři kamarádky Tanečnice, které před lety spojila láska k historickým tancům a vznikla nadějná skupina, která měla šanci na velký úspěch, ale... Členky této skupiny se Vám zaručeně vyryjí do srdíčka, ať hezky, nebo je prostě nebudete mít rádi. Začínám Táňou, protože je nejen dá se říct hlavní aktérkou, ale nejvíc mě zasáhla. Táňa-Tak s touto postavou si život velmi nehezky zahrál a když to bylo naposledy, doslova ji to zničilo. Nejraději by se stala neviditelnou a nejlépe, kdyby zmizela na dobro. K tomu, a to je za mě nejhorší, byla na všechno svoje trápení sama. Její odmítavý, někdy až arogantní postoj je jen štít před bolestí, kterou v sobě nosí už od útlého dětství. Klaudie-Ano, přiznám se, nemám ji ráda. Ale. Když poznáte v čem vyrůstala a její rádoby milující rodiče asi malé pochopení, omluvu, pro její chování najdete. Vendy-Maminka tří holčiček a za mě má úžasného manžela. Ona to však po letech společného manželství nevidí a svému muži se začíná vzdalovat. Laura-je takové třeštidlo a myslí si, že ke svému životnímu štěstí potřebuje prince na bílém koni, k tomu musí být krásný a bohatý. Nešťastné události, které se jejím protějškům dějí její vinou naznačují, že by se měla porozhlédnout jinde a změnit názor. Po deseti letech je opět spojí Klaudie, která požádá věhlasného tanečního mistra Olivera. Oliver je velký puntičkář a k tomu aby byl tanec dokonalý, musí zajít do minulosti a zjistit, co se tenkrát stalo. Moc se mi líbilo jak autorka do příběhu zapojila i proč u některých je chování, které se nám třeba trochu nelíbí, nebo s ním nesouhlasíme. Její vyprávění vás prostě chytne a nepustí. Budete hltat stránku za stránkou a na konci vám bude líto, že už je konec.

Co se stane, když se po letech znovu setkají čtyři ženy, které kdysi spojovalo přátelství, láska k tanci a jedno společné tajemství? Román Tanečnice vypráví příběh čtyř bývalých tanečnic a kamarádek. Každá z nich je úplně jiná, každá si nese vlastní životní příběh, své chyby i bolavá místa. Přesto je stále spojuje minulost a sen, který nikdy úplně nevzdaly. Po letech se znovu setkávají, aby oživily svůj dávný plán – nacvičit náročnou barokní choreografii. Jenže společné zkoušky neotevírají pouze taneční kroky, ale také staré rány a vzpomínky. Dokážou překonat vše, co je kdysi rozdělilo? Autorka vytvořila velmi uvěřitelné a detailně propracované postavy. Táňa je nenápadná houslistka s velkým životním příběhem, sebevědomá Klaudie si jde tvrdě za svým, Laura přitahuje jednu pohromu za druhou a Vendy jako matka tří dětí začíná mít pocit, že jí život protéká mezi prsty. Každá z žen si získala mou pozornost a každé jsem postupně fandila. Po celou dobu čtení autorka nenápadně připomíná tajemnou událost z minulosti, která kdysi jejich přátelství rozbila. Právě tato dějová linka mě neustále nutila obracet další stránky a zjišťovat, co se vlastně stalo. Kniha je velmi čtivá, svižná a napsaná s lehkostí. Během čtení se ve mně střídala celá škála emocí – chvílemi jsem se smála, chvílemi mi bylo smutno a občas jsem měla chuť některou z postav pořádně probrat z jejího chování. A přesně to mám na knihách ráda. Velkou radost mi udělalo také prostředí příběhu. Část děje se odehrává v Plzni, kde jsem se narodila a prožila prvních pětadvacet let života, takže pro mě mělo čtení i osobní rozměr. Nezůstane ale jen u Plzně – zavítáte také do Prahy a dokonce i do Paříže. Autorka navíc velmi věrně zachytila fungování ženského kolektivu. Najdete zde závist, soupeření, vzájemné podrazy i házení klacků pod nohy. Zároveň ale ukazuje, že opravdové přátelství dokáže přežít i velmi těžké zkoušky. Tanečnice je chytrý, emotivní a čtivý román o přátelství, druhých šancích a snech, které stojí za to si splnit. Hodnotím 5/5* a doporučuji všem milovníkům současných románů se silnými ženskými postavami. Tak co, odhalíte i vy tajemství této čtveřice?

Čtyři ženy a jedna vášeň. Vášeň pro tanec. Klaudie, Táňa, Laura a Vendy. Před deseti lety spolu tancovaly, ale rozdělila je událost, o které se raději nikde a nikdy nemluvilo. Teď to chtějí zkusit znovu. Míří vysoko a rozhodnou se, že budou tančit barokní tance. Díky Oliverovi, který bude jejich taneční mistr, se pokusí znovu nalézt ztracený rytmus. U Tanečnic mi bylo okamžitě jasné, že si ji přečtu. Kdyby mě ke čtení nestačila nalákat ta opravdu nádherná obálka, tak rozhodně mi stačí to, že znám autorčiny předchozí knihy. Její série se Šárkou byla dokonalá a naprosto mi přirostla k srdci (tímto rovnou říkám, běžte se po dalších knihách autorky hned podívat). Tanečnice to měly o to těžší, že jsem měla vysoká očekávání. A jak to dopadlo? Nakonec vcelku dobře. Mám ráda příběhy ze života. A tady máte všechno, co se skutečně mohlo stát. To dobré i to špatné. V knihách vždy oceňuji, když mě naučí něčemu novému. A barokní tanec? Tak o něm jsem vážně nikdy neslyšela a musela jsem se mrknout na nějaká videa a hned jsem byla chytřejší. Miluji, když mi knížky dokáží předat emoce. Tady jsem žila společně s hrdinkami. Někdy jsem je litovala, jindy mě neskutečně štvaly, a tak to má v dobrých knihách být. Je fakt, že jsem se občas ztrácela v tom, kdo je kdo. Než jsem pochopila, o které z žen právě čtu, tak jsem byla trošku zmatená, ale to nebránilo tomu, že mě příběh i tak pohltil, chtěla jsem odhalit tajemství z minulosti a knížku jsem nemohla dát z rukou, dokud jsem ji nepřečetla celou. Dokonce i na slzy dojetí došlo, a to u mě znamená, že se mě kniha opravdu dotkla. Rozhodně zajímavá kniha s originálními prvky (barokním tancem), ve které se třeba můžete i najít.