Recenze na knihu
Deník uklízečky Loreth Anne White

Kniha je opravdu dobrá, čtivá, postupné odkrývání všech tajemství a toho co se stalo, kdo je kdo čtenáře udrží v napětí po celou dobu, moc mě to bavilo, určitě doporučuji

Kit je uklízečka. Neviditelná. Nenápadná. A přesně tak jí to vyhovuje. Díky své práci má přístup do cizích domovů – a nejen to… Má také neodolatelnou potřebu nahlížet lidem pod pokličku. Prohrabává jejich věci, zkouší si jejich oblečení, fotí se u nich doma… a odhaluje jejich tajemství. Jenže jednoho dne dostane zakázku u známého lyžaře. A tím se roztáčí kolotoč událostí, který už nejde zastavit. Příběh je vyprávěný ve dvou časových rovinách – „před vraždou“ a „po vraždě“, což skvěle graduje napětí a nutí vás otáčet stránku za stránkou. Jednotlivé střípky do sebe postupně zapadají jako puzzle a odhalují nepříjemnou pravdu. I když je místy lehce odhadnutelné, kam se děj ubírá, knize to nijak neubírá na čtivosti. Naopak – styl vyprávění a postupné odkrývání tajemství vás drží v napětí až do konce. Samotné rozuzlení i celkový námět se mi moc líbily. Hodnotím 4,5/5* a doporučuji všem, kdo mají rádi čtivé, lehce mrazivé thrillery s psychologickým přesahem.

Kit Darlingová pracuje u firmy Pollyiny pomocnice, kde uklízí spíše pro bohaté lidi; má žluté Subaru Crosstrek. Její vášní je ochotnické divadlo, ale rozhodně chce být co nejméně nápadná, až skoro neviditelná, nepovšimnutá. Má však takové tajemství. Ráda se hrabe v odpadcích v domácnostech, kde uklízí. Čte tak rukopisy lidí – to, jací jsou, to, jak se chovají, jaká mají tajemství. Vlastně uklízí špínu na podlaze, ale i tu lidskou, jejich svědomí. Co dokážou a jsou ochotni zaplatit za své špinavé svědomí? Jednoho dne Kit dostane novou zakázku, uklízet u manželů Rittenbergových, kteří si chtějí udržet laťku ideálního manželství. Kit při úklidu uvidí na stěně obrazy z prostředí, které jí leccos připomene. Od této chvíle se pro ni vše změní a už nejde zatáhnout za záchrannou brzdu... Skvělý psychologický thriller, který se četl jedním dechem. Autorka opět nezklamala. Četla jsem od ní Chiméru a tohle bylo opět skvělé. Citace: Čertice se s úsměvem obrátí k Jonovi. „A jak se máš ty, BergBombre?" „Mio,“ hlesne tiše a ponuře. „Kdo – kdo je Mia?“ zeptá se Daisy a bojí se odpovědi.

Výborné a originální. Autorku jsem vůbec neznala, ale kniha mě moc bavila. Pár prvních stránek je trochu pomalejších, ale pak se to rozjede a nezastaví, dokud nejste na samém konci.

Tohle bylo naprosto skvělé! Anoo, pozorní (nebo rýpaví :D ?)čtenáři by mohli říct, že to bylo překombinované, nebo že to prokoukli hned na začátku… Tohle já říct nemůžu, já byla nadšená! Od autorky jsem četla knihu Pod Ďáblovým mostem a ta byla parádní, ovšem tohle ji překonalo. Příběh sledujeme z pohledu několika postav, včetně policistky, která zločin vyšetřuje a deníku který si píše samotná Kit. Rozplétání toho, co se mohlo stát mi zavařilo nemálo mozkových buňek a na 100 straně jsem byla stále totálně zmatená a nevěděla jsem která bije. A tak to mám ráda.. Jakmile jsem začala chápat, nevyšla jsem z překvapení až téměř do konce knihy. Autorka mě dokázala opět přelstít a napsala příběh, který si budu ještě dlouho pamatovat… Jo, tohle můžu doporučit!

Kit už roky pracuje jako uklízečka a její nejoblíbenější činností je slídění v domech svých klientů. Jednoho dne se ale ocitne v domě, kde si uvědomí, že jeho majitele velmi dobře zná. Jsou totiž spojeni s nejhorším traumatickým zážitkem jejího života. Přesto si nemůže pomoct a ve slídění pokračuje i tady. Navíc si na doporučení své psycholožky vede o svém malém „koníčku“ deník. Bývalý závodní lyžař Jon a jeho těhotná manželka se mezitím přistěhují do města, aby Jon začal vést nový luxusní rezort Daisina otce. A do svého domu si najmou uklízečku… Příběh mě opravdu hodně bavil. Přišel mi netradiční, plný napětí a nečekaných zvratů. Je tu několik dějových linek, střídají se postavy, z jejichž pohledu příběh sledujeme, a do toho vstupují zápisky z deníku. To všechno dělá děj živý, rozvinutý a hlavně vás pořád nutí přemýšlet, co je vlastně pravda. Přitom ale není problém všechno sledovat. Jednotlivé části jsou přehledné a dobře na sebe navazují, což určitě pomohlo tomu, že jsem se do příběhu začetla hned od prvních stránek. Kit mě jako hlavní postava bavila hodně a podle mě byla psychologicky skvěle vypracovaná. Celý život se snaží nějakým způsobem vyrovnat s traumatem, které ji poznamenalo. Někdy se jí to daří lépe, někdy hůř, ale všechno, co prožila a jak se s tím snažila vypořádat, ji postupně formovalo do podoby, ve které ji v knize poznáváme. Ne vždycky jsem samozřejmě souhlasila s tím, co dělala, a její slídění bylo občas opravdu za hranou, ale právě díky tomu byla zajímavá a rozhodně ne černobílá. Moc mě bavila také Daisy. Od prvních okamžiků působí jako někdo, koho byste klidně chtěli za kamarádku. Jenže postupně se o ní dozvídáme další a další věci a náš pohled na ni se mění. Moje emoce vůči ní prošly během čtení několika fázemi a chvílemi jsem vlastně vůbec nevěděla, co si o ní mám myslet. A přesně tohle mám u thrillerů ráda. Líbilo se mi také, že kniha nestojí jen na jednom tajemství. Je tu napětí, minulost jednotlivých postav, jejich vztahy, ale také detektivní vyšetřování, které celý příběh dobře posouvá a je vlastně takovým bodem nula, od kterého se všechno začíná postupně rozplétat. Tahle vícevrstevnost mě bavila, protože jsem měla pořád co sledovat a nad čím přemýšlet. Kniha se mi četla opravdu dobře. Nebyla náročná na orientaci v ději, zato byla docela náročná na odhalení pravdy. Během čtení jsem si vytvořila několik teorií a s radostí přiznávám, že ani jedna nebyla správná. Až někdy během posledních padesáti stran jsem začala tušit, jak by všechno mohlo být, ale ani tehdy jsem si nebyla úplně jistá. Za mě tedy velmi povedený thriller. Čtivý, napínavý, psychologický, s dobře napsanými postavami a hlavně příběhem, u kterého jsem až téměř do konce nevěděla, komu a čemu vlastně můžu věřit. A přesně tohle od podobných knih očekávám. Pokud máte rádi thrillery, ve kterých si postupně skládáte jednotlivé střípky a snažíte se přijít na pravdu dřív než samotné postavy, Deník uklízečky určitě doporučuji.