Recenze na knihu
Kolegové Jana Nováková

Kniha Kolegové není prvoplánový román, který by někteří z vás od knihy mohli očekávat . Karol, vdaná introvertka, dává přednost gauči, kávě a knize před akcí a napětím. Její manžel je pravý opak a jeho aktivity zaplňují celý jejich kalendář aktivit. Karol to ale nevadí, k ní samotné je pozorný a dobu, kdy je Honza pryč, tak se věnuje tomu, co jí baví - nejčastěji gaučing. Jak to tak ale bývá, ze vztahu se může stát stereotyp a ač si na nic manžel nestěžoval, tu chybějící akci u Karol si našel u mladší, hezčí a akčnější milenky. Tato skutečnost vyjde najevo díky kamarádce Adéle a po této události příběh nabírá na obrátkách. Karol odhodí svoje zásady, které razila několik let a začne se díky své kamarádce Bětce objevovat ve společnosti a vlastně taky tak trochu chytá druhý dech a mění se. Proměna Karol se mi na knize líbila ze všeho nejvíce - nejde o to, že by najednou vymetla každou akci, ale spíše si začíná uvědomovat svoji hodnotu. A celý tento proces byl přirozený a autorka ho vykreslila dokonale. Potrhlá kolegyně Bětka má v malíčku aktuální trendy seznamování mladých a ač se to Karol v první chvíli nezdá, nakonec to taky vyzkouší. Jenže i staré metody platí a i bez aplikaci se dá seznámit - na scénu přichází dlouholetý kolega Tomáš, který je prvotřídní rýpal a dokonale si střeží své soukromí. A v Karol se to začne prát - je lepší zamilovanost, pobláznění s motýlky v břiše a nebo nezávislost, kdy se nemusí na nikoho ohlížet? Vede v sobě velký boj, vnitřní monology byly super, moc mne bavily - jen bych občas uvítala rozdělení, která půlka se k situaci vyjadřuje - jestli Karol a nebo Karolína . Tomáš a vlastně i Honza - dokonalé případy popisující muže - chtějíc všechno, nerozhodné a nedej bože s nějakou zodpovědností. Autorku cením za ten závěr, tohle mi tam totálně sedlo, ale beznadějné romantičky asi nadšené nebudou .

Kniha Kolegové od Jany Novákové vypráví příběh pětatřicetileté introvertky Karol, která žije na první pohled obyčejný, možná až stereotypní život. Jenže pak přijde zlom – zjistí, že její manžel má jinou - mladší... hezčí...A právě v ten moment se všechno začne měnit. Karol se s překvapivou silou dokáže oklepat a postupně objevuje nové možnosti i samu sebe. Do jejího života vstupuje i dlouholetý kolega, mezi nimiž to začne jiskřit… ale ani tenhle vztah není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Najde Karol svou hodnotu? Dokáže se postavit sama za sebe a stát se sebevědomou ženou? Já jsem si knihu moc užila. Přestože se věnuje vztahům a ne vždy lehkým tématům, je psaná s nadhledem, lehkostí a jemným humorem. Nejvíc mě bavily Karolíniny vnitřní monology – byly autentické, vtipné a často až bolestně pravdivé - přesně tak to v mojí hlavě vypadá dost často. A musím se přiznat – v její neochotě zvedat telefony nebo mluvit před lidmi jsem se viděla až příliš. Kolegové jsou čtivou, oddechovou, ale zároveň i hlubší knihou, která vás může přimět se zamyslet… a možná si z ní i něco odnést.