Recenze na knihu
Hladina v plamenech Jan Moran

Anglie na prahu 20. století není místo pro slabé povahy. Ulice jsou špinavé, vzduch těžký od kouře a rybiny z přístavu, v podloubích posedávají ženy, které prodávají víc než jen úsměv, a levný alkohol teče proudem. Tady se nehraje na hrdiny. Tady se přežívá. Oliver a Nancy. Dva ztracení na okraji společnosti, které spojí náhoda… nebo možná něco víc. Jedno nebezpečné setkání a najednou jsou z nich psanci. Bez jistoty. Bez zázemí. Jen s touhou po svobodě a s životem, který jim nikdo zadarmo nedá. Jejich cesta je drsná, plná špíny, bolesti a rozhodnutí, která bolí ještě dlouho poté. Každý krok může být poslední. Každé špatné rozhodnutí znamená konec. A já? Já jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Stránky mizely pod rukama, napětí se stupňovalo a já potřebovala vědět, jak to dopadne. A ten konec… Upřímně? Ještě teď z něj mám husí kůži. Tohle jsem nečekala. A přesně za tohle autora obdivuju – dokázal mě rozložit na kousky. Ze začátku jsem trochu bojovala se slangem, ale pak mi došlo, že bez něj by ta kniha nebyla tak syrová a skutečná. A najednou to všechno zapadlo. Jediné, co mě mrazilo možná ještě víc než samotný příběh, bylo uvědomění, jak strašně mladí ti dva vlastně jsou… Doporučuji všem, kdo mají rádi temné thrillery, špinavé ulice, petrolejové lampy a příběhy, které vás nenechají v klidu.