Recenze na knihu
Řeka na východ, řeka na západ Aube Rey Lescure

Alva, čtrnáctiletá dívka americké imigrantky a čínského otce. Chtěla by jet do států, ale když si matka vezme za manžela jejich čínského domácího, její sen se rozpadá. Lu Fang, mladý bezvýznamný úředník. Když potká krásnou Američanku, jeho svět se rozpadne. Přesně takovéto knihy mám ráda! Je to kniha, která vás vtáhne, obtočí si kolem prstu (respektive kolem stránek) a nepustí, dokud ji nedočtete plni emocí. Knížka, která vás donutí oblíbit si hlavní hrdiny, i když jsou někdy „na ránu“. Čekala jsem více čínské historie. Ta tu byla taky, dozvíte se o tom, jak se v Číně žije. Máme tu pohledy jak z roku 2007, tak i z roku 1987. Budete mít pocit, že tam skutečně jste, procházíte se ulicemi Šanghaje, jste s Alvou ve škole,…. A pak tu je ta osobní rovina a příběh mi tu dal mnohem, mnohem, víc, než jsem čekala. Lidské osudy, spousta tajemství, která postupně odhalujeme až do samotného závěru. Hledání svého místa, kam patřím a zda ta vysněná místa jsou skutečně taková, jaká by měla být. Čím více jsem se nořila do příběhu, tím více si mě získal. A najednou jsem byla smutná, že je konec, chtěla jsem víc. Chtěla bych ještě chvíli být s Alvou, s Lu Fangem i s ostatními. Dokonce má knížka i potenciál, že by klidně i mohlo být pokračování, ale není. Necháme postavy žít dál jejich vlastní životy bez nás. Celý děj mi před očima běžel jako film a věřím, že by to byl skvělý film. A jestli tohle byla autorčina prvotina, tak se vážně máme ještě na co těšit.