Recenze na knihu
Dny našeho života Mikita Franko

Když Mikimu, jako malému, zemře maminka, začne žít se Slavou, svým strýcem. Ten je nadaný umělec a žije ve vztahu s lékařem Lvem. Jelikož žijí v Rusku a jejich vztah je tak tabu, je nucen malý Miky lhát o tom, jak žijí, aby neměli problémy s úřady. Sledujeme tak jeho vývoj a dospívání v milující rodině, kde si však uvědomuje nepřátelskou atmosféru vnějšího světa. Tohle byl tak nádherný, smutný, bolavý a nadějný příběh! A k tomu ještě tak skvěle napsaný. Kniha se čte lehce, snadno, a přitom vás okamžitě vtáhne a pohltí. Díky tomu, že příběh vypráví malý Miky, sledujeme společnost jeho očima. To nás donutí zamyslet se nad tím, jak je právě společnost nastavená, a to i v dnešní době. Samozřejmě sledujeme i vývoj Mikyho, jak roste, jak se mění jeho názory, starosti a problémy. Ze začátku je to vlastně až pohodové čtení, když se seznamujeme s Mikym a jeho rodinou a pak se dostaneme dál a vidíme, jak bojuje sám se sebou i s okolím. Z toho mi bylo vážně smutno a úzko a jen jsem četla a četla a bála se, co přijde dál. Bála jsem se o Mikyho, doslova mi přirostl k srdci. Kniha přináší nečekané zvraty a události a já jsem ji nemohla dát z rukou, dokud jsem se nedostala až nakonec. Toto byla knížka přesně podle mého vkusu.

Nádherný a dojemný příběh. Připravila bych si kapesníky.