Recenze na knihu
Dýka a plamen Catherine Doyle2

Kniha byla velmi čtivá a děj hezky odsejpal. Kladně hodnotím i to, že to nebyla zase taková ta typická romantasy, kde každých dvacet stran na sebe hlavní hrdinové hupsnou :-D Toho už mám někdy plné zuby :-D Čtyři hvězdy ale dávám proto, že i tak přece jen knize něco chybělo.. Něco, díky čemu by si kniha zasloužila 5 hvězd. Asi tam pro mě nebyl úplně takový ten wow efekt nebo něco, co by mě v příběhu posadilo na zadek. I tak ale knihu doporučuji a knihu řadím mezi ty lepší YA, které jsem poslední dobou četla.

Ve městě Fantome je magie stínu vzácná a smrtící. Město díky ní mají pod palcem dvě bratrstva - Dýky (vrazi) a Pláště (zloději). Seraphine nepatří ani do jednoho “týmu”, ale když jí jednoho dne někdo pomocí stínu zabije matku, tak je Sera nucena přidat se k Plášťům, protože k Dýkám cítí velmi silnou zášť. Tuší totiž, že právě někdo z nich její matku zabil a slibuje pomstu. Ransom je chráněncem vůdce Dýk a jeho potenciální nástupce. Od tohoto postupu ho dělí už jen jediný krok - zabít Seraphine, která je jeho vůdci trnem v oku. Jenže ti dva jsou tak trochu jako Romeo a Julie. Znepřátelené strany, ale oni v sobě objeví spřízněné duše. A taky postupně zjišťují, že mají společný cíl. Bylo to boží! Od nepřátelství k lásce nikdy nebyl můj extra oblíbený trope, protože to nepřátelství je většinou už od začátku dost měkké. Tady se to taky rychle zvrhlo, ale to jiskření a pošťuchování bylo úžasné. Bavil mě svět, bavila mě magie a postavy, jak hlavní, tak vedlejší, byly skvělé. Catherine Doyle zkrátka umí vystavět perfektní příběh, který nemůžete odložit, což jsme si ověřili už u Korunních princezen. Nemám co bych vytkla. Tuhle jiskřivou jízdu jsem si moc užila ❤️‍