Recenze na knihu
Pískej konec Tereza Olbrichtová,Barbora Salátová

Stacy a Ejmy jsou dvě kamarádky, které se znají od nepaměti. Nejen že spolu chodily do školy, kamarádily se a trávily spolu volný čas, ale v dospělosti spolu i podnikají. Pořídily si kavárnu, a snaží se otáčet, co to jde. U toho prožívají své všední vcelku běžné životy. Až na to, že před nějakou dobou měly v kavárně mrtvolu a byly tak přímé účastnice vyšetřování vraždy. Nikdy by je ale nenapadlo, že se historie bude opakovat. Nápad na provozování VIP bistra na fotbalovém stadionu jim totiž přišel docela senzační, viděly v něm příležitost. Ale ta se změnila na novou detektivku, které budou opět účastny. Holt někdo to v sobě asi má, že se takové věci kolem dějou…. Na knížce se mi opravdu líbilo, že je psaná z pozice obou hlavních aktérek na střídačku. Nečetla jsem první knihu autorek, takže jsem se s tím setkala poprvé a za mě super způsob psaní. Dostanete se tak do hlavy a myšlení každé z nich. Navíc tím, že každá z autorek psala za jednu hlavní hrdinku, tak to vyprávění působí autenticky, prostě každé je trochu jiné, s trochu jiným smýšlením, trochu jinou dynamikou. Ale přitom to nebije do očí, je to sladěné. Navíc takový drobný detail, že každá kapitola začíná jakýmsi „citátem“ nebo chcete-li „větou, která danou kapitolu charakterizuje“ a stejně i končí, používaly obě autorky. Tím to zase ještě trochu víc spojily. To se mi opravdu moc líbilo. Příběh se opravdu dobře četl. Taková mírná detektivka bez kaluží krve, zato je v ní hromada vtipu, ironie, sarkasmů a špetka romantiky. Trochu to ve mě evokuje příběhy Agathy Christie, vrah je skrytý do poslední chvíle mezi účastníky. Rozuzlení mě v průběhu čtení nenapadlo, nebo spíš, každý pro mě byl chvíli vrah. Takže za mě velmi dobře vymyšlené, autorky drží čtenáře do poslední chvíle v napětí a s otázkami, kdo to teda byl? Obě postavy hlavních hrdinek byly uvěřitelné. Ženy, které už nejsou úplně mlaďounké, už mají něco za sebou, ale pořád hledají svoje místo a štěstí v životě, o které bojují ze všech sil. Každá svým způsobem, ale vlastně podobně. Tím mi byly sympatické, i když každá byla trochu jiná. Líbil se mi taky popis života ve „VIP sektoru“ nebo-li skvěle popsané rozdílné charaktery lidí, kteří se v této komunitě pohybují. Dost často jsem se tomu musela smát, nebo jsem měla před očima přesně ty nastrojené paničky, tzv. „zlatokopky“, machýrky apod. Ale přesto to není psáno se žádnou záští, spíš takovým milým nadhledem. Kniha se mi líbila a bavila mě. Bylo to milé, příjemné a pohodové čtení. Pokud chcete detektivku bez hektolitrů krve, ale spíš se chcete tak trochu snažit rozlousknout detektivní příběh, máte rádi sarkastické ženy středního věku, pak je kniha přesně pro vás. Já jsem si čtení užila a ráda se ke tvorbě autorek ještě někdy vrátím. Můžu doporučit. Děkuji autorkám za zaslání knihy k recenzi.