Recenze na knihu
Donuť mě cvičit Tereza P. Polivchuk

Originální je název, jinak neurazí, nenadchne, po přečtení ve vás nic nezanechá. Vtipy znáte z internetu, čeština je jak diktát.

Kniha byla velmi nudná a nepoutavá. Je patrné, že autorka ještě nemá dostatečně vypsaný styl. Snad budou její další knihy kvalitnější.

Bohužel mám tento žánr rád, ale knihy pro mě musí mít hlavu a patu. V tomto případě jsem se nechal zlákat kladnými recenzemi několika čtenářů, což se zpětně ukázalo jako chyba. Podle mého názoru se autorka musí ještě výrazně vypsat – děj na mě působil neuceleně a místy chaoticky. Několikrát jsem se v příběhu ztratil a nebyl jsem schopen plynule sledovat dějovou linii.

VELMI NUDNÁ KNIHA. AUTORKA NENÍ VŮBEC VYPSANÁ.

Krásný večer. Máte rádi donuty?? A už jste měli tu čest se seznámit s touto knihou??? Že ne, tak to by jste měli napravit. Kniha je čtivá až do konce a na tom konci Vás čeká ještě jeden bonus. Tento rajcovní příběh je plný živočišné lásky , lásky ke zvířatům, k lidem . A kde je láska, tak kousek od ní i nenávist, zloba a zášť. To vše čiší z tohohle příběhu. Jak já té Radce přála konečně toho správného chlapa. Který ji bude brát takovou jaká je ve svém nitru a ne jak vypadá. Nažehlený fešák s bílým fárem. Co z toho , když je to hajzlik, jenž pro hrubost a urážky nechodí daleko… No i takový jí skřížil cestu. Ale Radka díky svému trenérovi Romanovi z posilovny nabila energii a sebevědomí. A to je v životě ženy důležitá věc a mnohdy zásadní…. Už není tou “chudinkou “, která se nechá urážet… Každý z nich má svého “kostlivce “ ve skříni a je jen otázkou času, kdy a jak ho vypustí ven. Její dlouholetý kamarád Marek je jí oporou v těžkých chvílích a ona se mu to snaží oplatit stejným způsobem. Mezi Radkou a Romanem to začíná pěkně jiskřit. Ta chemie mezi nimi byla tak zřetelná, že i Romanova slepá sestra věděla oč mezi nimi jde.♥️Jenže osud jim neustále hází klacky pod nohy!!! Ustojí spolu tu nejtěžší zkoušku ve svém životě??? Jsou opravdu stvoření jeden pro druhého?? Bude mít jejich vztah přednost před jejím dlouhodobým přátelstvím s Markem? Kniha se mi líbila a já jen říkám Terko piš!!!

Pokud hledáte něnáročné čtení tzv. na pohodindu, Donuť mě cvičit bude přesně pro vás. Co v knize dostanete? Čtivý příběh, který sice není propracovaný do neuvěřitelných plot twistů, které vás odpálí až na měsíc, určitě ale nezklame. Příběh se zároveň dotýká hned několika vážnějších témat a po celou dobu čtení se kolem vás bude nenápadně omotávat nitka tajemství. Vezme za její konec Radka a strhne tak náplast z dlouho hnisající rány? Co se mi na příběhu líbilo? Ta lehkost, s jakou byl napsaný. Žádné zbytečné omáčky, popisy všeho a všech. Děj krásně plynul i bez nepotřebných příkras. Vypíchnu zde originalitu hlavní hrdinky. Super baba krev a mléko, která jde s kůži na trh. Téma přejídání a řešení váhy ve spojitosti se stresem je v dnešní době tak aktuální a bylo super si o tom také přečíst a vybočit trochu z mainstreamu. A velký palec nahoru za zpracování toxického vztahu. Co si však získalo mé srdce na příběhu asi nejvíce byly vedlejší postavy a já si nemohu pomoci, tak nějak jsem se zamilovala spíš do Marka. Beáta a Marek jsou jasným příkladem toho, jak neuvěřitelně příběhu prospěje, když autor dobře zpracuje vedlejší postavy. Kniha má i své mouchy, není to však nic, na čem by se nedalo zapracovat a co by mě výrazně odrazovalo od čtení, nebo mi kazilo prožitek ze čtení. Knize vytknu je "rozhrnování pysků", nope nebudeme vyhrnovat sníh hrablem ani roztahovat závěsy. Dále nadměrný prostor, který si v příběhu vysloužila masturbace, méně je někdy více a na závěr mi úplně nesedl Roman. Nevěřila jsem mu to vzájemné pouto s Beátou a v mých očích si ona zasloužila někoho lepšího. Se sestrou měl skvělý vztah, co se romantiky a emoční vyzrálosti vůči Radce týká, nelišil se v mnoha ohledech moc od Luboše, krom tedy majetku a reakce od protějšku. I přes to to ale bylo moc super čtení. Takže... kde máme Beátu? 3,5/5⭐️

Knížka se mi moc líbila, v tématu jsem se našla a proto asi jsem schopná dost věcí odpustit. Nějaké věci mi přišli zbytečné ale dokážu je odpustit. Hlavní hrdina mě na konci trochu štval ,ale dokážu mu to odpustit za jeho tragickou minulost.

Lehké čtení s hlavní hrdinkou, která hledá sebevědomí. Radka miluje donuty, a nejen ty. Ale její máma jí neustále vyčítá, že moc jí, že je tlustá. To mě štvalo... co to je za mámu? Nakonec se Radka rozhodne chodit do fitka a zaplatí si soukromé lekce u Romana. Radka měla super kamaráda Marka, to musím vyzdvihnout. A domluvené rande s Lubošem? Jo, opravdu byla naivní, když po takovém rande sedla k němu do auta. Navíc se mi nelíbilo jak přemýšlela, že přirovnávala její závislost na jídle se závislostí na alkoholu. Ale jasné, ona tak v tu chvíli přemýšlela a opravdu si myslela, že je jednodušší se dostat se závislosti na alkoh než držet dietu. Každopádně s tímhle jsem s hrdinkou nesouhlasila. Roman byl neustále nadržený jako puberťák, na to že mu bylo cca 35 bych si řekla, že nebude pořád myslet ptákem, ale tak každý jsme jiný. Co musím vyzdvihnout tak je Romanova slepá sestra, ta mě přirostla k srdíčku. A také, že je zde hrdinka, která není kost a kůže. A womanizer? Ten by měl být povinnou výbavou každé ženy. Styl psaní mi přišel takový spíš vypravěcký, ale to neberu jako mínus, chybělo mi v něm více emocí, abych se mohla s hrdiny více propojit. Bylo tam pár věcí, které vyzněly jinak, než bylo nejspíš myšleno. Ale každý vnímáme psaný text jinak. Co mi vadilo nejvíc, že pořád jen masturbovali... Ano, v životě to děláme téměř všichni, ale číst o tom pomalu v každé kapitole pořád dokola? Proč? Každopádně jde o prvotinu a věřím, že další knihy budou lepší a lepší. Určitě si knihu přečtěte pokud hledáte něco nenáročného a u čeho si chcete odpočinout.

Donuť mě cvičit jsem četla se zvědavostí a s poměrně vysokým očekáváním. Od autorky, která sama aktivně recenzuje a dokáže být k jiným českým autorům dost kritická, jsem čekala příběh, který mě něčím zaujme, překvapí nebo aspoň vtáhne. To se bohužel nestalo. Děj se táhne a motiv cvičení, na kterém měl stát celý děj, se velmi rychle vyčerpá. Styl psaní je hodně jednoduchý, místy působí spíš jako popisky k fotkám než jako kniha. Humor často nefunguje a celé to na mě působilo tak nějak bez šťávy, bez emocí, které by mě opravdu zasáhly. Vztah mezi Radkou a jejím trenérem Romanem mi vůbec nesedl. Vzplanutí je od začátku až příliš rychlé, bez jakéhokoli uvěřitelného vývoje. Chybí chemie, napětí i postupné sbližování a vztah na mě působí spíš jako něco, co tam prostě musí být, než že by vznikal přirozeně. Autorka navíc otevírá hodně těžkých témat najednou, ale žádné z nich nejde skutečně do hloubky. Místo silných emocí tak přichází spíš únava. Velké zklamání pro mě byla i erotická linka. Příběhy s „papričkami“ vyhledávám a čekala jsem víc vzrušení,pořádný žár a pikantnosti. Jenže erotika je slabá, nijak výrazná a snadno zapomenutelná, což vůbec neodpovídá tomu, co kniha svým označením slibuje. Paradoxně nejlépe fungují vedlejší postavy a drobné momenty se zvířaty, které do příběhu vnášejí jemnosti a lidskosti. Neříkám, že je kniha vyloženě špatná, ale od někoho, kdo knihy hodnotí tak přísně, jsem čekala mnohem víc. Za mě spíš slabý průměr.