Recenze na knihu
Říkali jí Kri-kri Scarlett Wilková

Autorku mám ráda a opět nezklamala.

Autorku znám a moc se mi líbila nenucena návaznost na předešlou knihu. Děj má spád a čte se moc hezky. Kniha Vás rozhodně donutí se zamyslet.

Knihou se autorka vrátila k tématu Řecka, druhé světové válce a později řecké občanské válce. Kri-kri byla přezdívka mladé, krásné dívky, která byla živelná jako kozy v horách. Měla i jejich oči… Válka jí zničila dětství i mládí. Po porodu trojčat přišla o manžela a dvou synů se musela vzdát pro jejich dobro. Přes církev je darovala bohatým lidem. Nechá si jen dceru. Kri-Kri má zvláštní dar, dokáže rozpoutat velký vítr. Lidé si o ní vyprávějí, že svýma zvláštníma očima umí uhranout. Příběh je rozdělený do 8 částí začínající vždy poutavým řeckým příslovím. V každé části sledujeme pokaždé někoho, kdo nějak patřil do života Kri-Kri. Dozvídáme se osudy jejich synů, dcery, vnučky, jejího milého….postupně se tak celý příběh propojí. Řeší se tam problematika a politika Řeckých ostrovů, krása přírody, návaly turistů. Někdo byl pro, protože je to živilo, někdo proti, protože nové a nové hotelové komplexy ničí přírodu. “Neberte život moc vážně. Tak jako tak, nikdo z něj živý nevyvázne.” (řecké přísloví) Přestože se mi kniha četla hezky, nemělo to svůj obvyklý drive a emoce jako jindy.

Kri-kri je nespoutaná dívka, která si užívá života a přírody, dokud její život neohrozí druhá světová válka. Navíc se stane brzy matkou, a i když ženy v jejím rodě mají vždy jen jednu holčičku, ona sama porodí trojčata. Tím se začíná odvíjet neskutečný osud její rodiny. Vždycky, když dočtu knihu paní Wilkové, tak mám pocit, že právě tahle je od ní ta nejlepší. Ale tentokrát je tomu skutečně tak. Říkali ji Kri-kri je knihou, která vás zasáhne, nebudete se moci od ní odtrhnout a budete prožívat každičkou stránku. Od prvních stránek je kniha neskutečně čtivá, příběh vás vtáhne a nepustí. Je tu popsán nelehký a zajímavý osud jedné rodiny. Je tu spousta tajemství, která budeme postupně odhalovat. Stále se tu něco děje a většinou vůbec neodhadnete, co ještě přijde a s čím Kri-kri bude muset „bojovat“. Je to celé skvěle promyšlené a propracované. Děj je skvěle poskládaný, že vše odhalíte v tu správnou chvíli. Řecko je tu popsáno tak, že budete mít chuť se tam hned vypravit, ale věřte, že už se navždy vyhnete hotelovým komplexům. Je tu popsán i běžný život Řeků, hlavně pak na malých ostrůvkách a také poznáte různé řecké zvyky a tradice. Je to skvělá kniha plná nečekaných zvratů. I přesto, že jsem knihy neustále plná a stále na ni myslím, nemám dalších slov, prostě si ji musíte přečíst sami.

Četla se krásně. Příběh ženy, která v šestnácti letech přivede na svět trojčata. Ženy, která miluje svou zem, moře.... Řecko a jeho dějiny na pozadí osudu téhle výjimečné ženy. Doporučuji všemi deseti! Skvělá kniha!

Když vás Řecko nepustí a kniha taky ne! Moje hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐ (a přidala bych i olivu, kdyby to šlo) Furt jsem na tuto knihu narážela. V knihkupectví,na internetu,v časopise. Nejdřív jsem si říkala, že mi příběh z dřívější doby (řecká historie a osudy uprchlíků) asi nic neřekne, ale můj vztah k Řecku vyhrál. A díky bohu za to!  Autorka nepíše jen o faktech, ona vás do toho Řecka prostě prostě hodí. Cítíte sůl ve vlasech, horký vítr a svobodu divokých koz. I když jsou osudy postav silné a někdy smutné, je to napsané s takovou lehkostí a nádherným jazykem, že se od toho nejde odtrhnout.Znáte ten pocit, kdy zbývá posledních 20 stránek a vy schválně čtete pomaleji, abyste s těmi lidmi na ostrově mohli zůstat ještě chvíli? Tak přesně tohle se mi stalo. Pokud milujete Řecko, ale nechcete jen další tuctovou romanci, tohle hluboké a naprosto nádherné čtení. Scarlett Wilková prostě umí.

Scarlet Wilková je ostravská novinářka a v posledních letech i autorka velmi úspěšných knih. Svou kariéru nakopla knihou Až uvidíš moře, ve které poprvé otevřela téma řecké občanské války a která se stala bestsellerem. K řeckému tématu se vracíme i touto knihou, na nejmenovaný ostrov, jehož jméno není prozrazeno. Na něm žije dívka s divokýma očima a stejně divokým osudem. Když se stane matkou, své děti odevzdá přes církev k adopci, nechá si pouze jediné a to dceru. tato situace byla v nejisté době v Řecku častější, než se může zdát a je zdokumentováno. Osudy všech jejich dětí nám autorka rozvíjí v osmi samostatných sekcích a nemohou být od sebe rozdílnější. Jak už to tak v životě chodí, nakonec je osud svede dohromady ve chvílích, kdy je to pro čtenáře nejméně očekáváné. Skvělý počin, opět psáno extrémně čtivě, Scarlet zkrátka umí čtenáře strhnout a nutí jej pokračovat dál a dál.

Autorka nezklamala. Nemohla jsem se odtrhnut, i když zpočátku jsem nějak nedůvěřovala. Hluboce lidská kniha by měla být poučením pro nás všechny.

To jdou turisté tak nežádoucí?